Kniha, inspirovaná skutečnými zážitky autora, sleduje jeden den z života Ivana Děnisoviče Šuchova v sibiřském pracovním táboře. Šuchov, zajatý a později nespravedlivě odsouzený jako špión na deset let, čelí nelidským podmínkám a kruté zimě. Přesto si i v tomto pekle dokáže zachovat důstojnost a nachází radost v maličkostech, aniž by se stěžoval. Závěr knihy ukazuje Šuchovovu odevzdanost osudu – pod tíhou utrpení se sice podřizuje, ale neprotestuje a paradoxně nachází v těžkostech jisté uspokojení.