Po nuceném odchodu z vlasti do Německa v roce 1974 se Solženicyn musel vyrovnat s odlišným světem západní společnosti. V pěti esejích popisuje své zkušenosti: střety s bulvárními médii a tajnými agenty z východního bloku, potíže s překlady svých knih, úvahy o přesídlení do Kanady a bolestivé rozchody s blízkými přáteli z ruského disentu. V závěrečné eseji odhaluje podvod, kterého se dopustil český publicista Tomáš Řezáč, který ve spolupráci s KGB zfalšoval a publikoval 250stránkový soubor rozhovorů, aniž by se s ním kdy setkal.