Kniha se zaměřuje na vývoj vztahů mezi Rusy a Židy v letech 1795 až 1916, tedy v období, kdy obě národnosti sdílely společný stát. Autor Alexandr Solženicyn věnuje největší pozornost 20. století, které bylo pro oba národy obdobím zásadních změn a tragédií. Ve svém díle zkoumá historické, politické, kulturní a praktické aspekty tohoto soužití a usiluje o objasnění nejasností a vyvrácení nepravdivých obvinění. Solženicyn upozorňuje, že vnímání „židovské otázky“ bylo vždy ovlivněno subjektivními pohledy a že v paměti obou národů přetrvávají vzájemné křivdy. Proto se snaží o pochopení obou stran a vyhýbá se jednostranné kritice. První díl knihy pokrývá široké časové období, od 18. století přes vládu Alexandra I. a Mikuláše I. až po události první světové války.