Třetí část příběhu, odehrávající se v letech 1792 až 1800, zobrazuje, jak bouřlivá doba Velké francouzské revoluce a následných válek ovlivnila české národní obrození, a to jak v Praze, tak v Dobrušce. Věk, nyní ženatý, se dočkal hospodářského vzestupu a s nadšením šířil lásku k české literatuře. V této době konfliktu a nejistoty se obrozenské snahy o české divadlo, jazyk a knihy potýkaly s vážnými problémy. V. Thám prožívá osobní tragédii, zatímco Kramériova Česká expedice zůstává klíčovým bodem všech obrodenských aktivit. Příběh vrcholí požárem Dobrušky, který Věkovi a jeho rodině sebral domov i majetek, a oni se zachránili jen s odřenými koleny.