Do nikam

Poéma vypráví o útěku lidstva, které vyhnal z ráje unavený a zmatený Bůh – a nyní vyhnán z ráje je i on sám. Vypravěčka se, přestože touží zůstat na místě, které už nikdy nenajde, nechává strhnout do proudu exodu, aniž by věděla, před čím nebo za čím lidé prchají. Je to útěk před hladem, žízní, nebo snad hledání ztraceného Boha, který se skrývá v lidské podobě? Dav postupuje stále pustší krajinou, pošlapává trosky domů a chrámů a lhostejně kráčí v úlomcích cizích i vlastních životů. Jen občas se cesta prosvětlí vzpomínkami na místa, která už neexistují. Autorka, jakožto přímá účastnice, by na konci mohla naznačit možnost záchrany, cestu ven z tohoto smrtelného pochodu. K poémě patří čtrnáct barevných ilustrací Vojtěcha Kemennyho, který s Janou Štroblovou již dříve spolupracoval na knize Odstíny světla.