Tento cyklus šesti přednášek, které J. L. Borges přednesl na Harvardu v letech 1967–1968, se věnuje poezii. Jeho nahrávky byly objeveny, přepsány a vydány teprve nedávno. Borges v nich rozebírá podstatu poezie, metaforu, epické formy, překlady a otázku významu, a také sdílí své vlastní básnické přesvědčení. Nejedná se o systematickou teorii, ale o osobní úvahy zkušeného básníka a čtenáře. Borges s důvěrností hovoří o svých oblíbených autorech a dílech, přičemž jeho přednášky odrážejí rozsáhlé znalosti a hlubokou vášeň pro poezii.