V letech 1974–75 vytvořili Miloš Síkora a Pavel Turnovský jedenáct společných kreseb, které doplnil Stanislav Dvorský deseti básněmi. Iniciativa k tomuto dílu vzešla od výtvarníků. První knižní vydání realizuje původní záměr, který autoři vyjádřili pojmem „amalgama“. Tímto slovem, evokujícím alchymii, chtěli zdůraznit nerozlučnost celku a nemožnost jeho rozdělení na jednotlivé části bez ztráty jeho jedinečnosti.