Dobře utajené housle je řada rozmarných příhod z manželského a rodinného soužití, na němž v životě tolik záleží, totiž k umění žít tak, aby se vztah mezi lidmi, kteří mají mít k sobě nejblíž, nerozplynul ve všednosti, naopak, aby získával na hloubce a svěžesti. V próze Jablko je vinno autor rozvíjí vtipné úvahy o povaze mužů a žen, obnažuje přednosti i slabiny obou pohlaví a ústy své hrdinky Marty a z jejího ženského hlediska parafrázuje příběhy známých milostných dvojic - Oldřicha a Boženy, Ctirada a Šárky, Břetislava a Jitky, Samsona a Dalily, Orfea a Eurydiky.
Dvě nejlepší prózy předčasně zesnulého jihočeského autora Františka Heřmánka, které spojuje nejen námětová orientace na jižní Čechy, kde vládnou poslední Rožmberkové, ale i celkové "rabelaisovské ladění". Dějištěm první, rámcové renesanční novely, jakéhosi rozverně humorného českého Dekameronu, je krčma na okraji Třeboně z doby posledních Rožmberků, domov životních ztroskotanců a vyděděnců, kteří nesou hadrářsky vesele svůj osud, žaly a stesky zalévají pivem a vínem a hojí smíchem, vtipem a vyprávěním. Záhadnému cizinci s mandragorou vypravují oplátkou za pohoštění rozmarné historky o veselém rožmberském faráři Kozkovi, moudrém šibalovi, který je protějškem úspěšného zakladatele jihočeských rybníků Jakuba Krčína z Jelčan, jemuž pak je věnována druhá Heřmánkova próza. I zde se autor obrací do historie, do oblasti mytologie a pověstí a v úsměvném tónu nám vypráví životní osudy zemanského synka, který se později stal vševládným regentem rožmberského panství.
Tímto románem vstoupil do české literatury nový typ hrdiny - dělník. Dělník, který bojuje za uskutečnění socialistických ideálů. Příběh vývoje venkovské služtičky, která se pod vlivem svého muže dělníka a politických událostí v Praze 1920 mění v uvědomělou proletářskou ženu, toužící po převratu doby, společnosti.
Od prvního vydání Drdova Městečka na dlani uplynulo víc než třicet let. Popularita této knihy však za tu dobu neochabla. Její kouzelná atmosféra působí stejně blízce a důvěrně, jadrnost jejího jazyka nijak nevybledla. Je to kniha podivuhodné harmonie a pohody, jíž se řadí do jedné z výrazných linií české tradice, sahající až k Babičce Boženy Němcové. Městečko na dlani vyšlo svého času jako první kniha téměř neznámého autora. Patří tedy k oněm vzácným prvotinám, v nichž se rázem a hned napoprvé objevuje nový tvůrce plně rozvinutý a vtiskne kultuře své země čerstvou stopu, na kterou se už nezapomíná. Drdovo vypravěčství vyzařuje radost z citlivě odposlouchaného jazyka a zálibně spřádaných příběhů. Jeho řeč je plná lidových obratů, jejich trefné jednoduchosti i slavnostně obřadné vážnosti, jejich vtipu i smyslu pro ornament. Jeho figurky jsou nasáklé českou tradicí, jejím smyslem pro skutečnost i její pohádkovostí. Městečko na dlani je román i báchorka. Kniha vychází v ilustrované řadě edice Žatva s 48 černobílými a 8 šestibarevnými ilustracemi národního umělce Vlastimila Rady. Vydání dvacáté třetí.
Věrní druzi nemocného císaře Karla IV., Mistr Vítek, pan Bušek a pak Ješek, ve večerních hodinách karlštejnské samoty vypravují císaři milostné příběhy z vlastního osudu i příběhy, které byly tehdy ve světě oblíbené, aby urychlili jeho léčení, a donutí ho, aby také zavzpomínal. A tak vzniká cyklus novel (po vzoru Dekameronu), jejichž nejlepší části jsou básnickou oslavou přírody vnější i přírody lidské, v níž se rozvíjí v mnoha formách láska životodárná, zdravá a nespoutaná.
Prvním výrazným úspěchem Vladimíra Neffa se stal psychologický román Třináctá komnata (1944, v roce 1968 zfilmován O. Vávrou). Děj se odehrává v Praze na Kampě, malém ostrůvku mezi Vltavou a říčkou Čertovkou (v knize nazývaná Ďáblice)., autor líčí mnoho zajímavých postaviček (cukrář Jakoubek, hostinský Pešek). Děj: do „zakletého“ domu U Slepých hodin se přistěhovala rodina dr. Kalisty. Dr. Kalista měl krásnou ženu Kateřinu a třináctiletou dceru Blanku. Blanka vyšla na zahradu a zaujala ji soška bůžka s rukou ukazující na kulaté okno jejich domu. Seznámila se s Kosťou, synem dr. Diviše, který bydlel nedaleko. Kosťa si rád vymýšlel a řekl Blance, že za oknem musí být něco tajemného. Oba se dohodli, že záhadu vyluští. Otevřou „13. komnatu“ a najdou kulatou skleněnou vázu, o které se domnívají, že je to koule na předvídání budoucnosti po cikánce, která odtud odešla. Kosťa rád hraje hru na osud (má kartičky s osudy lidí - vždy čtyři vytáhne a vymyslí si příběh). Tentokrát si vymyslí příběh, který se téměř splní - o tom, že se do paní Kalistové zamiluje jiný muž, pan Kalista je zastřelen, ona obviněna - nakonec osvobozena. 5. vydání, (v nakl. Československý spisovatel 2. vydání).
Poslední setkání s Petrem Kukaněm z Kukaně, nazvané Krásná čarodějka, se odehrává uprostřed třicetileté války, která navzdory Petrovu úsilí zachvátila Evropu. Krvavé hrůzy, jež po sobě zanechávají postupující a rabující protestantské i katolické armády, naplňují Petra odporem a pocitem ztráty životního smyslu. Mocní tohoto světa si však ve chvílích nejtěžších na Petra vzpomenou a žádají statečného a hrdinného Petra o pomoc. Úkol, jejž je mu uložen a který Petr přijímá coby svou povinnost, tedy vyvést Evropu z válečných hrůz, je vskutku úkolem hodným Kukaňova jména. A tak se Petr setkává s Valdštejnem, rozporuplným mužem, jenž do evropských dějin první poloviny sedmnáctého století zasáhl nemalou měrou. Stejně jako v předchozích dílech i zde vstupují do Petrova života ženy. Z náhodného střetnutí s podivnou osůbkou se vyklube veliká láska, jež významně zasáhne do Petrova života. Jeho milenkou se stává krásná čarodějka, která Petrovi nechává nahlédnout do světa magického a jako jediná nahlodá jeho víru v sílu rozumu. Jejím protihráčem je mladinká nohatá princezna - a pro Petra se vášnivá láska obou žen stane osudovou. Valdštejnské téma jako by samo nabízelo autorovi možnost pohrát si s historickými otazníky. S ironickým odstupem a s lehkou nadsázkou píše Vladimír Neff příběh o dějinách, jak by se mohly odehrát, „kdyby...“. Rozehrává valdštejnské téma osobitým způsobem a v duchu „dumasovsky rytířských“ příběhů vypráví o osudech dobrodruha Petra, jehož údělem je boj za spravedlnost a pravdu. Autor znamenitým způsobem fabuluje, historické skutečnosti dokonale a snadno doplňuje fantazií a jakoby s radostí splétá příběhy lidí, kteří mohou stejně dobře žít ve století sedmnáctém jako ve století dvacátém. Znalost tématu, archaizovaný jazyk a především snaha vyprávět dobrodružný příběh na pozadí skutečných dějin přináší poutavé a zábavné čtení.
Historická románová freska seznamuje s osobností Karla IV., nejvýznamnějšího českého panovníka, na pozadí osudu českých zemí ve 14. století. Autor barvitě líčí Karlův pohnutý život od dětství přes rané mládí na pařížském dvoře a na italských bojištích, jeho cestu k trůnu i diplomatická jednání s evropskými vládci, a zabývá se i historií jeho čtyř manželství. Důraz je v románu kladen především na panovníkův vztah k českým zemím, na jeho snahu dát zemi a hlavně Praze v podmínkách soudobé Evropy co nejvyšší kulturní úroveň.
Třetí svazek básnického vyprávění zavádí do jihozápadních Čech, do oblasti Šumavy. Při svém putování se autor vrací do dávné i nedávné minulosti kraje, připomíná četně umělce, spisovatele a básníky, jimž učarovala krása šumavskékrajiny, a zdařile evokuje osobitou atmosféru tohoto půvabného koutu Čech.
Francois Villon je jméno, jímž podpisoval ve Francii v 15. století své verše básník, jehož skutečné příjmení toliko hádáme. Byly to verše buričské a rebelantské, psané jazykem neučesaným a slovy nevybíravými. Znala je pařížská chudina i vysocí hodnostáři, znali je studenti i pařížští měšťané. Jedni je přijímali s bouřlivým nadšením, druhé popouzely k nepříčetnosti. Byl v nich skutečný život, nebyla to uhlazená dvorská poezie, na jakou byly choulostivé uši Paříže zvyklé. Byl v nich osud štvance, pronásledovaného a vězněného, rváče se životem i opuštěného milence. A tyto verše se staly Jarmile Loukotkové východiskem k široce rozvrženému románu, v němž před očima čtenáře ožije Paříž básníkova mládí, Paříž studentů, šlechtických paláců i vykřičených krčem, kde všude byl Villon doma, kde uměl vždy stejně obratně šermovat ostřím slova i dýky se svými soky v lásce i s královskými biřici. Studentské bitky, útěk z Paříže, vězení, toulky Francií - to vše se střídá v pestrém kolotoči Villonova života, který v daných podmínkách nemohl být ničím jiným než tragédií.