Edice Magnet, obsahující 665 svazků historických romancí a napínavých příběhů vydávaných Harlequin (CZ), si kladla za cíl přiblížit čtenářům období druhé světové války a boj proti fašismu. Původně ji vydával Svaz protifašistických bojovníků, ale již od druhého ročníku se do vydávání zapojilo Vydavatelství časopisů MNO, přičemž SPB zůstal uveden jako spoluvydavatel spolu s Ministerstvem vnitra a Svazarmem. Magnet se stal v Československu jedinou sešitovou edicí specializující se na historii a literaturu faktu.
Od roku 1968 edice rozšířila svůj záběr o populární vyprávění o Waldemaru Matuškovi a Evě Pilarové (Zlato pro dva slavíky), reportáže o zločinech (Gangsteři v galeriích) a detektivky (Maigretova trpělivost). V roce 1970 vyšla bondovka Zlatý fantom, ale plánovaný svazek o smrti Jana Masaryka již ne. I když se v roce 1971 objevily zajímavé tituly, například detektivní příběh Jaroslava Šikla, nové vedení se snažilo vrátit edici k původnímu zaměření na druhou světovou válku, zejména na východní frontu a Rudou armádu. Cílem bylo profilovat vydavatelství jako stranické a zaměřit se na témata související s exulantskými skupinami, radiem Svobodná Evropa a činností československých rozvědek.
Během sedmdesátých a osmdesátých let se v Magnetu objevovaly i kvalitní kriminální příběhy zaměřené na hospodářskou kriminalitu, drogy, pašování a nelegální přechody hranic. Některé tituly vyšly i ve slovenském překladu. Náklad jednotlivých sešitů se v šedesátých letech pohyboval mezi 50 000 a 60 000 výtisky, v sedmdesátých a osmdesátých letech některé tituly dosáhly až 200 000 výtisků. Původně vycházelo šest, později dvanáct svazků ročně. V sedmdesátých letech se vedle číslované řady objevovaly i nečíslované „zvláštní přílohy“, které často obsahovaly propagandistické příběhy o diverzní činnosti emigrantů.
Prolínající se životní osudy dvou mužů, Henri Forda a Abnera Shutta, jednoho z jeho zaměstnanců: typického kapitalisty a typického amerického dělníka. Je tu zachycen rozmach automobilismu a kapitalistická Amerika bez pozlátka. Básnická zkratka vrcholícího třídního boje.
Velmi pestrá je škála pohledů, jimiž se dívá na lásku spisovatelka Jaromíra Kolárová ve svém povídkovém souboru Dobrou noc, rozume. Sama charakterizuje svou sbírku těmito slovy: 'Povídky jsou na jediný námět, tj. oblouzení silným citem. Místo děje město i venkov, čas první republika i současná doba. Seřadila jsem je zhruba podle věku hrdinů tím způsobem, aby tragika jedné povídky byla vyvážena veselejší notou povídky druhé a aby byla zachována co největší rozmanitost.'
Třetí svazek románové série Lanny Budd se odehrává v letech 1929 až 1934, kdy se ze zmatků světa klubaly zárodky další světové války. Lanny Budd, nemanželský syn amerického zbrojaře a petrolejáře, jenž se pohybuje v prostředí evropské i americké plutokracie, prožívá, na pozadí, mimo jiné, požáru říšského sněmu a nástupu Hiltera k moci v nacistickém Německu, dramatické životní chvíle, když se snaží vyrvat rodinu svého židovského přítele z drápů nacistů a poznává tak hloubku zla a poznává tak hloubku zla, jež svá temná křídla rozporstírá nad Evropou. Sinclair, jakkoli je jeho ideové zaměření jasné, nikdy nekreslí jednoznačně raené typy, nemoralisuje a tím zároveň nenudí. proto je každý svazek jeho románové kroniky plnokrevným a pestrým obrazem osudných dějů života a světa.
Román o problémech intelektuálek v socialistické společnosti volně navazuje na knihy Zlodějky vody a Čekatelky. Hrdinky začaly plnit své mateřské role. Rodinné i pracovní konflikty pozvolna mění jejich dřívější postoje, zároveň jim však dávají možnost vyzrát.
Františka Kramosila pouští z vězení za to, že stávkoval v továrně, kde pracoval. Vrací se domů do Hůrky za svou ženou a třemi dětmi. Po smrti své ženy odjíždí s dětmi do Augšpurku, kde si najde místo v jedné továrně. Bydlí u paní Rosenmüller, která si zamiluje jeho děti, ale vychovává je příliš silně pro náboženství. Jednoho dne přijdou v továrně na to, že je František socialista a vyhodí ho z továrny. Vrací se zpět do vlasti, ale jeho cesta domů končí neslavně.
Dílo je počátkem rozsáhlé románové série, v níž nás autor provádí dějinami světa od roku 1913 až do mnichovské krize. Hrdinou vyprávění je Lanny Budd, který žije se svou krásnou, mladou matkou na francouzské Riviéře. Lanny dosud viděl jen příjemné stránky života a svět se mu zdá jediným šťastným místem, ale jak dospívá, setkává se, v Německu, Anglii i ve Francii, i s jeho méně příjemnými stránkami. V té době vypuká světová válka, ve které má Lanny zůstat přísným neutrálem, podle přání svého otce, zbrojaře, kterému je skutečně oddán. Podle pochopitelného názoru Lannyho otce nemá mít zbrojař jiného zájmu na válce, kromě prodeje zbraní tomu, kdo lépe platí. Jeho výpočty jsou však porušeny vstupem USA do války proti Německu, a americký zbrojař, nedbaje ponorkového nebezpečí, přijíždí si pro svého syna, aby ho odvezl do bezpečí Spojených států...
Román Měsíc mého života (Práce 1988) je dramatický hard SF příběh z měsíční těžební základny. Autor zde vykresluje společnost, která bude stejně třídně, politicky a nábožensky rozdělená, jako byla na Zemi; lidstvo se ani v budoucnosti, ani přesunem na jiné kosmické těleso nezbaví svých věčných předsudků a nectností. Autor navíc spekuluje o tom, jaké nové problémy mohou lidskou civilizaci v budoucnu potkat. In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction -- zdroj: legie.info --
Sbírka povídek Zdeňka Volného. Autora zajímají především morální problémy světa budoucnosti. Je ve svém výrazu neobyčejně vážný a jako málokdo se znovu a znovu vrací k zásadním otázkám humanity. Nejvíce zaujme závěrečná povídka Neděle na prodej, vyprávějící o novém sportu budoucnosti, kombinujícím běh s dostihy. Mocní lidé, kteří chtějí na tomto sportu vydělávat velké peníze, se snaží hlavního hrdinu, jednoho z nejslibnějších běžců, přemluvit k podvodu. Ten se nenechá zkorumpovat, ale za svou čest zaplatí životem. Neděle na prodej byla oceněna čestným uznáním nakladatelství Práce.
Vědeckofantastický román založený na paralele dvou časových úseků. Na jedné straně kolem roku nula - narození a život Ježíše, kde vývoj lidské civilizace je z povzdálí kontrolován mimozemšťany maskovanými za anděly. Na druhé straně - v budoucnosti, v přetechnizované společnosti, kde probíhá experiment se zrozením člověka chemickou cestou.
Románová freska o osudech Evropy a Ameriky v první třetině 20. století. V 1. části jsou osudy dospívajícího chlapce, posléze mladého muže Lannyho Budda, jeho matky a četných postav mezinárodní kosmopolitní společnosti dovedeny do konce 1. světové války Románová freska o osudech Evropy a Ameriky v první třetině 20. století. PříběhLannyho Budda, jeho matky a ostatních dalších postav pokračuje po 1. světové válce První část románového cyklu o Lanny Buddovi navazuje na svazky Konec světa. Zobrazuje život Evropy a Ameriky ve 20. letech 20. století Druhá část románového cyklu o Lanny Buddovi navazuje na svazky Konec světa. Zobrazuje život Evropy a Ameriky ve 20. letech 20. století Třetí část románového seriálu o Lanny Buddovi se odehrává v 30. letech, kdy se Lanny ožení s americkou milionářkou a kdy se v Německu a Itálii rozmáhá fašismus
Námětem detektivního románu je vyšetřování vraždy bývalého funkcionáře pražského fotbalového klubu. Hlavní hrdina spatřuje v kopané snadnou příležitost ke zbohatnutí.
Slovo past vyvolává v člověku především tísnivý pocit nebezpečí.Jak může být vůbec nějaká past vlídná? Hrdinové následujících tří příběhů mají však přesto své životy chladnými chapadly "vlídných pastí" poznamenány. Ať již jako osamělá matka s dcerou v novele Paní Bovaryová z Kobylis, do jejichž zšeřelého světa vpadne náhle přísvit dvojího citu - lásky a nenávisti. Či nadějný spisovatel a novinář, který v povídce Zmizení prožívá záhadné, občas téměř magické dobrodružství svého lidského zrání, vrcholící tvrdým procitn ut&iacut e;m z představ o sobě. Nebo stárnoucí učitel v závěrečné části Doktor v jámě, jenž na konci života hledá odpovědi na otázky věčně odkládané a s tím i novou cestu ke své někdejší mladé lásce, kterou osudově promarnil. Krom toho, že osudy postav všech tří částí jsou vzájemně propojené, daleko pevněji je spojuje princip vlídné pasti - té situace, kterou si člověk postupně připravuje, pokud si sám o sobě "sladce lže", až zjistí, že prostor kolem něho se neprodyšně uzavřel.
Bestseler Zdeny Frýbové Z neznámých důvodů zavede čtenáře do světa vysoce specializovaných biochemických laboratoří, na půdu univerzit i na mezinárodní vědecké kongresy. Hrdinkou napínavého psychologického románu je ambiciózní vědecká pracovnice, která se blíží k světovému úspěchu v biochemickém výzkumu, zaměřeném také na vývoj nových léků proti rakovině. Doktorka přírodních věd Anna Berková je mimořádně inteligentní, činorodá, ve svém profesionálním zaujetí k okolí i bezohledná mladá žena, vzbuzující svými jednostrannými zájmy a egoismem někdy až antipatii. Naopak v citových vztazích je její duše již od dětství snadno zranitelná a Anně dlouho trvá, než se rozhodne vstoupit do manželství s ředitelem výzkumného ústavu, ve kterém pracuje. Její manžel se však projeví jako slaboch, kterého závist a komplexy dovedou až k absurdnímu morálnímu selhání. Přímočará a energická Anna si dosud vždy dokázala poradit se všemi překážkami, ve svém manželství však nyní stojí před problémem, který neumí vyřešit ani se mu nedokáže vyhnout. Manželské drama se rozvíjí v psychologicky napínavý příběh o složitosti citů, železné vůli a chladnokrevné odvaze jedné výjimečné ženy.
Doktor Watson se vrací se zraněním z Afghánistánu do Londýna. Náhodou potkává svého přítele Stamforda, který mu zprostředkuje setkání se Sherlockem Holmesem. Protože se jim ten druhý zamlouvá, najmou si byt č. 221B na Baker Street. Watson se zajímá, jakou má Holmes práci, a zjistí, že je soukromý detektiv.
Historickým pozadím románu jsou události v Rusku od Únorové revoluce r. 1917 do občanských válek. Děj, jehož spojovacími postavami je několik statečných a obětavých dělníků a studentů - stoupenců revoluce, se odehrává na Kavkaze v Rostovu na Donu. Osudy města, prožívajícího střídavá vítězství bolševiků a bílých, drancováníarmádami interventů, pouliční boje, paniku a zmatek, symbolisují osudy celé země v tomto bouřlivém období politických změn a převratů. Spisovatelčiným hlavním cílem bylo realistickou drobnokresbou a sarkasticky vylíčit bezpáteřné a prospěchářské počínání kapitalistů, úředníků, guvernérů, policejních inspektorů, městských radních, různých "hrdinů zázemí" a samozvanců v obdobích mezivládí, kteří podle situace měnili chování, a vyzdvihnout statečnost bolševiků, kteří, osamoceni na jihu Ruska a v přestávkách mezi dočasnými vítězstvími bílých krutě pronásledováni, neochabovali v boji za uskutečnění "veliké změny" komunismu. 1. vydání.
Z díla největšího amerického pokrokového spisovatele 20. století, z něhož byly u nás často překládány pouze romány, vyšel výbor deseti povídek, jichž spisovatel napsal celkem 5 svazků a které H.Fast hodnotí jako "vrchol celé americké povídkářské tvorby našeho století vůbec". Dreiserovy příběhy spojuje ústřední myšlenka: ukázat, jak těžko se žije prostému člověku za kapitalistické společnosti, jak se musí rvát o holou existenci, jak je rdousena, znetvořována a ubíjena lidská individualita. Příběhy ukazují, kolik zmařených životů plodí kapitalismus, jak znemožňuje rozvoj nadání a schopností lidí, jak je stravuje neřešitelnými rozpory a problémy, z nichž není za tohoto společenského systému východiska.