Z ruských originálů vybral a uspořádal Ladislav Zadražil. Patnáct povídek a novel napsali: Gogol, Odojevský, Turgeněv, Čechov, Kuprin, Leonov a další... Ilustrace Eva Bednářová V knize se to hemží čerty, lesními i domácími skřítky, čarodějkami, ale ke slovu přijdou i vlkodlaci, upíři a záhadné přízraky.
Satirický román jednoho z nejvýraznějších autorů porevoluční ruské literatury, dílo, jež bylo po léta pomíjeno a dnes představuje sovětský bestseller. Na jednoduchém příběhu mladého autora, který přináší do divadla svou prvotinu, původně román přepracovaný na divadelní hru, a po podepsání smlouvy se stává trpným vykonavatelemdoplňků a škrtů, se kterými jako autor nesouhlasí, ukazují se kulturní poměry v SSSR z konce let dvacátých a začátku třicátých. Bulgakovovo vrcholné a poslední dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost. V Bulgakovově groteskním mnohavrstevném mystériu se rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčením dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj "příběh novodobého Fausta" začal Bulgakov psát v r. 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940.
Poutavé, záhadné, podivné příběhy I. S. Turgeněva, klasika světové literatury, jsou méně známé širší čtenářské veřejnosti než jeho milostné povídky, Lovcovy zápisky a některé z románů. Pro poznání autorovy tvorby však mají nemalý význam, tvoří vlastně kulminační etapu jeho novelistiky. Turgeněv se v nich snaží proniknout do neprozkoumaných oblastí lidského života a lidské psychiky. Znepokojují ho nevyřešené otázky, jako vztah člověka a přírody, která má nad ním moc, problém osudovosti a smrti, záhady původu a smyslu bytí, síla lásky, která někdy působí jako smršť, pokouší se vysvětlit dosud nevysvětlitelné úkazy lidské existence.