Soubor úvah a esejí. „Lidská řeč je jakýmsi mnohonásobným palimpsestem, na který je v nesčetných vrstvách nad sebou zaznamenáno a na který se stále ještě zaznamenává všechno, co se na zemi stalo. Všechny rty, které se kdy na zemi pohybovaly, všechny vichřice, všechny potopy, všechna zemětřesení, všechny převrat a všechna stěhování utvářela básníkovu mateřštinu. Jako všechno, co se stalo, stalo se slovem a skrze slovo, od pádu a vyhnání prvních lidí z ráje až do Vtělení, tak také všechno, co se stalo, zanechalo svůj otisk ve slově.“ 350 výtisků, z toho 50 číslovaných na Pannekoeku.
Báseň českého klasika vypráví o mladé Anně Potocké, sirotě, která si pod jabloní uprostřed jarních květů vyšívá svatební šaty. Její vyvolený Štěpán jí však náhle oznámí, že musí do ciziny; když se po letech vrací jako boháč, přivádí s sebou dceru, sirotka po zesnulé manželce, a žádá Annu znovu o ruku.