Vydání z roku 1968. První čistě scifistický Běhounkův román. Původně vyšel pod názvem Případ profesora Hrona (1947), druhá lehce přepracovaná verze byla publikována v roce 1968. Běhounek se tu přihlašuje k verneovské tradici Vynálezu zkázy: na osudu vědce, nekriticky zahleděného do svého vynálezu, varuje před zneužitím technické inovace. Příběh nepochybně vznikl pod dojmem prvního použití atomové bomby, které bylo v živé paměti veřejnosti a bylo předmětem četných diskusí. Román byl určen dospělým čtenářům a je považován za Běhounkovu nejlepší práci.
Ve své době ještě ne zcela všední náměty a především vysoká literární úroveň z této sbírky učinily jedno z klíčových děl ve vývoji české SF literatury. Povídky Volavkovy celery, Nádor a Příbuzní pojednávají o různých formách invaze mimozemských bytostí na naši planetu. Povídka Kotě vypráví o zvláštní psychické symbióze chlapce a kočky. Ve druhé části sbírky jsou tri SF povídky umístěné do středověku (Drak, Hmota bez tvaru a Hra se stínem). V těchto příbězích se objevuje populární motiv zasahování lidí z budoucnosti nebo bytostí z jiné planety do naší minulosti, což způsobilo vznik legend (legenda o Golemovi a o Faustovi). Ve třetí části sbírky jsou dvě konvenční povídky Neřešitelná otázka a Pavouci a působivá povídka Ples loutek, připomínající pochmurnou, bizarní atmosféru Bradburyho povídky Usher II. Pokud se Václav Kajdoš v těchto povídkách přiblížil k tvorbě jiného autora, pak je to právě Bradbury v jeho horrorové poloze.
Autor, známý publicista a reportér, se tentokrát znovu vrátil do světa uměni. Poutavě dramatickým stylem předkládá čtenáři napínavé případy falzifikátorských skandálů našeho století. Setkáme se tu s Alceo Dossenou, který padělal díla antického a renesančního uměni, s padělatelem van Goghových obrazů Otto Wackerem, dovíme se o osudech Vermeerova padělatele Han van Meegerena stejně jako o nejdrzejším falzifikátoru - Davidu Steinovi. Gluckselig buduje napínavé zápletky a funduje text dokonale prostudovanými materiály ze soudních procesů, fakty a dobovými reáliemi.
Reportážní rekonstrukce dvou soudních přelíčení s bývalými nacistickými zločinci. Neobyčejně dramaticky ztvárnil případ esesáka Dusenschöna, který dohnal k smrti antifašistického novináře Dr. Solmitze, a případ poválečné evropské kapacity v urbanistice Dr. Leibbranda, který jako velitel roty wehrmachtu dal povraždit dvaadvacet italských občanů. Dvaadvacet mrtvých u La Mornasse Devatenáct cigaretových papírků
F. Běhounek v této knize rozebírá "tříštění atomu" a také to, nakolik lidstvu atom jako takový slouží. Ve své době kniha uváděla mnoho utajovaných faktů popřípadě podrobnosti, o kterých laická veřejnost neměla tušení. Vyšlo v edicic Kontakt svazek 14, ilustrace Václav Bláha
V knize se jako fantastický film odvíjejí mystifikátorské příběhy, jejichž iniciátory byli vzdělaní lidé, dobrodruzi i cyničtí podvodníci. Čtenář se seznámí s úsměvnými a neškodnými případy. Nebude však ušetřen ani hrůzných zločinů páchaných z nejbezohlednější ziskuchtivostina důvěřivých lidech, poplatných pověrám i v atomovém věku. Pozná i tvůrce léků, které těžce poškozují organismus dokonce i příští generace. Českého čtenáře jistě zaujmou „domácí“ mystifikátoři, ať už objevitel české venuše z Modřan, rozliční nálezci Attilova hrobu na území ČSSR či Václav Hanka, tentokrát v úloze padělatele mincí, nebo V. P. Duchovský se svým faksimilovanými nápisem z náhrobku praotce Čecha.