Alkohol od nepaměti byl, je a pravděpodobně také zůstane jedním z trvalých problémů člověka. A tak není divu, že se toto téma objevilo i v tvorbě takových českých klasiků, jakými byli Zikmund Winter, Jan Neruda, Antonín Sova, František Gellner nebo Jaroslav Hašek. Jejich povídky či novelynejsou jen sžíravou kritikou slabších jedinců, kteří upadli do osidel tohoto fenoménu, jsou především působivými obrázky doby, která pomalu upadá do zapomenutí, ale k životu českého národa neodmyslitelně patří.
Výbor z poezie Jana Nerudy, obsahuje mnoho básní ze sbírek Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy a Zpěvy páteční.
Jan Neruda se ve Verších humorných a satirických představuje v poněkud jiné poloze, než v jaké ho znají čtenáři povinné školní literatury. Totiž jako nesmířlivý kritik českých poměrů a lidské povahy, ale také jako jízlivý posměváček. Verše vynikají hravostí, experimentálností a břitkým vtipem. Spisovatel se v nich profiluje jako ironický glosátor připomínající spíše Nerudu-fejetonistu, než autora Písní kosmických. Stejně jako Felix Vodička ve souborném vydání Nerudova díla k souboru připojujeme i samostatně vydanou skladbu Letní vzpomínky a básně z Knihy epigramů.
Výbor z poezie básníka z nejmilejších, doplněný úvodní studií, stručným životopisem, výňatky z korespondence a fejetonů, bibliografií, dokumentárními fotografiemi a kresbami. Vydavatel: Československý spisovatel - Praha, 1965.
Výbor z básnické tvorby J. Nerudy obsahuje básně: Z veršů výpravných, U nás, ze sbírky Hřbitovní kvítí, Z veršů příležitostných, Písně kosmické, Ballady a romance, Pijácké motivy, ze sbírky Prosté motivy, Zpěvy páteční, Letní vzpomínky, Kniha epigramů.
Výbor z básnické tvorby J. Nerudy obsahuje básně: Z veršů výpravných, U nás, ze sbírky Hřbitovní kvítí, Z veršů příležitostných, Písně kosmické, Ballady a romance, Pijácké motivy, ze sbírky Prosté motivy, Zpěvy páteční, Letní vzpomínky, Kniha epigramů.
Kniha obsahuje výbor z tvorby Jana Nerudy vhodné i pro mladší čtenáře. Arabesky -- Povídky malostranské -- Žerty hravé a dravé -- Nová žeň -- O životě Jana Nerudy
Soubor Nerudových studií, kritik, referátů a glos obírajících se výtvarným uměním a zčásti i hudbou, jak je otiskoval v letech 1859-1891 v časopisech a denním tisku, zvláště v Národních listech. Vedle i dnes pozoruhodných a zajímavých pohledů do nejrozmanitějších oblastí výtvarného a hudebního projevu a dění jsou i důležitým příspěvkem k poznání českého kulturního života v 2. polovině 19. století. Svazek připravil Dalibor Holub.
Soubor devadesáti dopisů, které básník a prozaik Jan Neruda adresoval svým známým a přátelům, vesměs význačným osobnostem české kultury 2. pol. 19. století. Doplněno ukázkami několika Nerudových autografů.
Výbor z básní. Poesie Jana Nerudy jest ze základních vrstev českého básnictví. Je v ní celá epocha, jedno obchodbí hledání, bojů, úsilí, národní i lidské vůle. Vyrovnal-li se se všemi otázkami a okonostmi života v próze a v kritice, dovršil svůj národní a lidský názor svými básněmi, které byly osobními konfesemi, vyznáním výry a touhy, usmířením a nalezením poměru ke všem i nejosobnějším otázkám, v nichž odpověděl za každého znás. Nerudova lyrika je odosobněná. Jde za hranice soukromých citů a dostupuje k všelidské lásce, aby jejím obsahem a její vůlí posílil všechny. Jan Neruda vykoupil umění svým osobním osudem. Poesie byla jeho vyznáním, vírou i svědectvím o člověku i o čase.
Kniha obsahuje několik desítek humorně a satiricky laděných povídek autorů, jako Haška, Poláčka, Laciny či klasiků vážné literatury, Nerudy, Čecha, Čapka, a dalších.
Žerty hravé, hrst veselých fejtonů ze spisů Jana Nerudy Výbor z fejetonů Jana Nerudy. Vydalo Dědictví Komenského, literární sdružení učitelské v Praze 1. Sestavil V. F. Suk
Reprezentativní tisk přináší sbírku veršů z Nerudovy pozůstalosti, uspořádanou a vydanou původně péčí Jaroslava Vrchlického. Básník v nich srovnává utrpení národa s utrpením Kristovým na kříži a vyjadřuje odhodlání a víru v národní vzkříšení. Publikace přejímá text z 13. svazku edice Odkaz (Československý spisovatel 1956), opírající se o kritické vydání v Knihovně klasiky.