Výbor obsahuje několik Čapkových povídek, román Povětroň, významné novinové články, drama Matka a další. Uspořádal a průvodním textem opatřil Miloš Pohorský.
Sborníček článků, poznámek a úryvků, v nichž Čapek psal o svém vztahu k literatuře a divadlu, o své tvůrčí práci a záměrech, které sledoval v jednotlivých svých dílech.
Při pořádání Čapkovy korespondence se objevoval další dokumentární materiál - dopisy jejichž byl Karel Čapek adresátem. Přijaté dopisy prý Karel Čapek neschovával ani systematicky nearchivoval. Naopak prý mnohé dopisy se zvučnými podpisy často daroval přátelům či sběratelům. Mnoho z korespondence. která zůstala v Čapkově domě pojeho smrti v roce 1938, vědomě zničila Olga Scheinpflugová z obav před následky pro jejich pisatele. Beze stopy zmizela také některá intimní korespondence, jakkoli víme, že ji Čapek inicioval a odpovídal na ni. Přesto se do dnešní doby zachovalo několik set dopisů, které tvoří přes svou různorodost podivuhodně souvislou výpověď o komunikačním okruhu Karla Čapka na všech úrovních jeho společenského života, přátelských, rodinných i intimních vztahů. Čtenář dostane do ruky mimo jiné pozoruhodné dopisy mnoha významných politických, uměleckých a společenských osobností Čapkovy doby. Uspořádala a komentáře zpracovala Marta Dandová, edičně připravila Milada Chlíbcová.
Jedná se o drobnou prózu z hornického prostředí. Nejedná se o významnou knihu v tvorbě Karla Čapka, přesto může někoho zaujmout. Hlavním hrdinou je Stanislav Půlpán, začínající horník. Objevují se zde základní otázky lidské morálky.
Spisy K. Čapka a jejich jedenáctý svazek tvoří román z hornického prostředí - První parta, a poslední kniha K. Čapka, nedopsaný - Život a dílo skladatele Foltýna. V tomto svazku - vydání : První party 11., a Život dílo skladatele Foltýna 14.
Kniha uspořádaná z různých Čapkových pozorování, postřehů a aforismů o kočce vůbec a o jeho kočce Pudlence zvlášť. Autor si zde všímá charakteru kočky, jejího vztahu k pánovi a k domu, líčí potíže s rozdáváním koťat známým a s humorem pozoruje i člověka očima kočky. Fotografie Karel Čapek. Ilustrace Josef Čapek. Doslov O Karlu Čapkovi a jeho zvířátkách Olga Scheinpflugová.
Tři nejproslulejší autorova dramata, jimiž promlouval k nejpalčivějším problémům meziválečné doby. Drama R.U.R. z roku 1920 ukazuje na nebezpečí jednostranně intelektuálního vývoje člověka, který v nerovnováze s citovým vývojem spěje přes přebujelou technickou civilizaci k zániku. Drama Bílá nemoc z roku 1937, z doby narůstajícího nebezpečí světového ohrožení nacismem, předvádí konflikt pacifistického lékaře a diktátora usilujícího o uchvácení světové moci. Drama Matka z roku 1938, z doby bezprostředního ohrožení naší vlasti nacismem, rozvíjí vnitřní konflikt matky, jež obětovala pro čest, vědu a politickou ideu čtyři syny a jež v době ohrožení země musí dát a nakonec dobrovolně dává i syna posledního, nejmilejšího.
Čapkovo utopistické drama, v němž se světu poprvé představilo slovo robot. Vypráví o továrně, v níž vznikají roboti, kteří pracují za lidi a umožňují tak vzniku jakéhosi ráje. Jenomže nic netrvá věčně a i roboti můžou začít myslet na sebe...
Napsal Karel Čapek a byla prvně vytištěna 20. března 1927 v Lifových Novinách. Vydal jinv knížce jako svůj první soukromý tisk knihomil MUDr. Jan Koužil v Jaroměři. Knížku typograficky upravil K. Dyrynk, vytiskla jí Státní tiskárna v Praze na Malé Straně, 300 výtisků na ručním papíru Zandersově, v říjnu 1927.
Dvě satirické povídky. Skandální aféra Josefa Holouška - satirická novela líčí, jak noviny rozpoutaly pomlouvačnou kampaň proti naprosto nevinné osobě. Hrdina se nemůže bránit, zbývá mu jen čekat až aféra utichne.
Kapitoly z románu-fejetonu z roku 1926. Skandální aféra Josefa Holouška - satirická novela líčí, jak noviny rozpoutaly pomlouvačnou kampaň proti naprosto nevinné osobě. Hrdina se nemůže bránit, zbývá mu jen čekat až aféra utichne.
Karel Čapek mluví mnoha hlasy. Některé se modlí, některé rouhají, některé řeší věci jakoby zcela neduchovní. Některé jsou hlasy postav, některé vypravěčů. Někdy mluví autor mladě bouřlivý, někdy dozrále usazený, někdy tragicky prohloubený blízkým koncem. Z těch hlasů by bylo možné sestavit mnoho knížek. Skoro modlitby jsousebrány napříč hlasy, žánry i vývojovými etapami tak, aby se s nimi nemodliči mohli modlit a kostelní nechodiči si k nim chodit pro útěchu. Knihu sestavil a glosoval Martin C. Putna, který se zaobírá duchovními dějinami evropskými i českými, také napříč konfesemi a žánry.
Výbor z Čapkových sloupků a fejetonů z let 1917-1938, v nichž se autor s osobitým humorem, s bystrým zájmem a s hřejivou lidskostí zamýšlí nad rozmanitými společenskými problémy. Do první části výboru jsou pojaty sloupky tradičního fejetonistického rázu, odrážející denní starost novináře, zájem o drobné všední věci i prostélidské radosti. V dalších dvou částech jsou zařazeny sloupky se sociální tématikou, v nichž se Čapek nekompromisně vyslovuje proti všemu nelidskému, proti korupci a bezcitné spekulaci s lidskými životy, proti politickým zbohatlíkům, proti šarlatánům a tuposti. Vydavatel: Československý spisovatel, Praha.
Koncom 80. rokov požiadala Společnost bratří Čapků (keďže jej členovia vedeli, že pravidelne a rád navštevoval Vysoké Tatry) predstaviteľov popradskej kultúry o príspevok k celoštátnym oslavám približujúcej sa Čapkovej storočnice (1990). Podtatranská (vtedy Okresná) knižnica zareagovala na túto výzvu usporiadaním veľkej čitateľskejkonferencie o živote a diele Karla Čapka za účasti významných literárnych vedcov (medzi inými prof. Miloša Tomčíka) a vydaním drobnej publikácie, výberom Čapkovej tatranskej korešpondencie zo širšieho celku, pod názvom Tatranské listy (analogicky s jeho Anglickými, Italskými a inými listami). Listy živo, spontánne, vtipne, ale aj hĺbavo reflektovali tatranské prostredie krátko po vzniku prvej Československej republiky: “Teď právě štíty hor se zatahují v oblacích, a dole celá Spišská rovina je nadechnuta v tak jemných barvách, že by se člověk chtěl rozplynout. Kdyby tak zemřít znamenalo rozplynout se, prostě se vypařit! To bych dopsal tohle psaní a adresu a šel na balkón a na věky se vypařil.”
45 černobílých reprodukcí fotografií TGM na samostatných listech + smuteční text Karla Čapka. Vše vloženo do papírových desek. Doplněno o audio CD s oblíbenými písněmi Masaryka. Autoři snímků: Karel Čapek, Karel Plicka, Karel Hájek, Tomáš Vojta a další.
Nově objevené a nepublikované texty potvrzují již známá Čapkova sdělení o okolnostech jeho politického působení v období před a po Mnichovu. Vidíme v nich Karla Čapka jako výraznou postavu mezinárodního kongresu Penklubů v Praze, jako prostředníka jednání se zástupcem slovenských Maďarů nebo s německým vyslancem či jako spisovateleangažovaného ve službách na poslední chvíli zřízeného ministerstva propagandy. Tato spolupráce je doložena dosud neznámými rozhlasovými projevy a korespondencí s ministrem H. Vavrečkou – nedávným nálezem Knihovny Národního muzea. Antologii Tichý hlas, nazvanou podle jednoho z neznámých textů, uspořádal a komentářem doprovodil literární historik a čapkovský editor Jiří Opelík.
První Čapkův utopický román o vynálezu stroje na využití energie, jenž však z hmoty kromě ostatní energie uvolňuje i „absolutno“-boha a způsobí tím převraty v citech a myšlení lidí i národů. Kladem díla zůstává jeho kritika: kritika nacionalismu, klerikalismu a společenského systému, na jehož pozicích autor stál. Ilustroval Josef Čapek, obálka František Gross.
Další svazek prací Karla Čapka přináší následující tituly: Továrna na absolutno, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Život a dílo skladatele Foltýna acestopisy Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska a Cesta na sever.
Dva utopické romány, jež vyslovují autorovu obavu z ničivých důsledků moderní civilizace i jeho důvěru v prostý život a jeho zájmy. První je vybudován na motivu vynálezu stroje na dokonalé využití energie, jenž však z hmoty uvolňuje i božské Absolutno, způsobující převraty v citech a myšlení lidí. Druhý, spojující utopický experiment s otázkami po smyslu života, líčí životní boj mladého inženýra, vynálezce třaskaviny nesmírné ničivosti, který se zdráhá prozradit výrobní tajemství z obav před zkázou lidstva.
Souborné vydání fejetonového románu Karla Čapka "Továrna na Absolutno" jakožto V. vydání, 99. svazku edice Aventium (s ilustracemi Josefa Čapka; knihy novel Karla Čapka "Boží muka" a společného díla bratří Čapků "Zářivé hlubiny a jiné prosy, Lásky hra osudná", jež vyšly u vydavatelství Aventium v roce 1929.
Soubor Trapné povídky se skládá z osmi povídkových próz (Otcové, Tři, Helena, Na zámku, Peníze, Surovec, Košile, Uražený, Tribunál) autora Karla Čapka. Dílo bylo poprvé vydáno v roce 1921. Všechny povídky pojí opět filozofické zamyšlení nad dvojí tváří člověka a smutnění nad lidským osudem.
Pro své příznivce a přátele dobré knihy vydala v úpravě a obálce O. Mrkvičky jako soukromý neprodejný tisk k Vánocům roku 1933 firma Fr. Borový v jednom tisíci výtisků na tuzemském japanu vytištěných písmem Weissovou latinkou tiskárnou Orbis v Praze.
Karel Čapek svůj světově proslulý román Válka s mloky napsal v roce 1935. Díky své schopnosti citlivě reagovat na dění ve společnosti a ve světě, si zřetelně uvědomoval nebezpečí nastupujícího fašismu a jeho destruktivní ideologie. Přestože Karel Čapek před Adolfem Hitlerem a jeho vzrůstající moci neustále varoval a burcoval, jehoslovům málokdo věřil. Knihu Válka s mloky lze považovat za literární vyjádření autorových obav a strachu z reálné hrozby další světové války. Jak dneska víme, jeho obavy se naplnily a fašisté v čele s diktátorem Hitlerem, které Čapek ve svém díle vyobrazil jako mloky, rozpoutali celosvětový válečný konflikt, který přinesl smrt, utrpení a zkázu milionům lidí. Autentičnosti románu napomáhá autorova schopnost měnit styl psaní, fiktivní novinová část, či použití neexistujících jazyků. Ačkoliv má Válka s mloky některé atributy sci-fi žánru, stal se tento román mementem varujícím před hrozbou lidské lhostejnosti, fanatismu a touhy po moci.
První svazek edice Století České sci-fi. Válka s mloky - Autor ve svém slavném románu popisuje nezadržitelnou invazi nepřátelské síly, která byla zpočátku bezvýznamná, ba směšná. Zároveň však upozorňuje na skutečnost, že demokratické síly ji ve svém důsledku podporovali a tím pádem se spolupodíleli na svém zničení. Touto kritikou postihuje především politické, průmyslové a obchodní kruhy. Ve smírné ukončení už nedokáže věřit - spoléhá na to, že se „mloci" postaví jedni proti druhým a vzájemně se vyhubí. Čapek dokázal své poselství vyjádřit s nenapodobitelným vtipem, ironií a postřehem pro detail. Díky tomu je Válka s mloky i po více než šedesáti letech jeden z jeho nejčtivějších románů a právem patří do literárního odkazu dvacátého století. Továrna na absolutno - Čapka nepochybně zasáhl ohromující rozvoj válečné techniky ve čtyřicátých létech první světové války. Popularizovaná ba vulgarizovaná „atomistická teorie" ho přivedla k chestertonovskému nápadu, že po totálním spálení hmoty nezbude nic jiného než Bůh. Že se bůh nemusí nutně projevovat jako bytost dobrotivá a tvůrčí, to je zase myšlenka naveskrz čapkovská. Román končí nepříliš přesvědčivou vizí všeobecného smíření.
Divadelní adaptace Čapkovy Války s mloky. Autor textu jen P. Kohout. Doslov napsala Alena Urbanová. Jeho divadelní muzikál Válka s mloky (Orbis 1963, premiéra 19.1.1963, Divadlo čs. armády) je pokračováním stejnojmenného ČAPKOVA (viz) románu. Mloci zatopili již celý svět a jedinou zemí nad hladinou oceánů je Československo.
Od vydání Spisů Karla Čapka a v nich obsažené dvousvazkové Korespondence (1993) se nashromáždilo dalších 112 knižně souhrně dosud nepublikovaných Čapkových dopisů 50 adresátům, z nichž 36 nebylo v Korespondenci I a II vůbec zastoupeno. V tomto na Spisy vlastně navazujícím svazku čtenář dostává do rukou Čapkovy dopisy prezidentůmT. G. Masarykovi a Edvardu Benešovi, premiéru Milanu Hodžovi, spisovatelům a novinářům tehdejšího Československa (F. Peroutka, J. Urzidil, J. Hora), ale i zahraničním (J. Galsworthy, J. Romains). Za zmínku stojí i další osobnosti (H. Vavrečka, F. Gotz, F. Khol, A. Lauermannová, J. Šusta, Z. Tobolka aj.) a čs. odbočka PEN klubu. Název knihy Vám oddaný… je odvozen od typických zdvořilostních zakončení Čapkových dopisů. Mezi 48 zde poprvé uveřejněnými dopisy je i Čapkův předposlední, s datem 17. prosince 1938.
Komedie o třech dějstvích uvedená poprvé v roce 1922 na scéně Vinohradského divadla, kde byl Karel Čapek dramaturgem. Podnětem k jejímu vzniku byla teorie profesora Mečnikova, že stárnutí je autointoxikace organismu. Dlouhověkost líčí, slovy autora, jako „stav velmi málo ideální a dokonce velmi málo žádaný“.
Soubor fejetonů, causerií a drobných novinářských prací, věnovaný kritickému pozorování věcí kolem nás i lyrickému zasnění nad nimi, zároveň však i lidem a jejich poměru k věcem.
Velká pohádka doktorská O tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše. Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Ale když to přišlo a Magiáš ztratil svůj hlas, jeho pomocník Vincek se musel hodně snažit, aby se na Hejšovinu vypravili slovutní lékaři - hronovský, kostelecký a skalický. Protože doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše přece jen vyléčili. Pohádky pošťácká a psí Pošťácká pohádka Známá pohádka o nejobětavějším panu pošťákovi na světě. O panu Kolbabovi, který se rozhodl doručit psaníčko bez adresy do správné schránky. Pohádka psí Když se dědeček vracel z hospody domů, našel u cesty schoulené štěně, malé bylo sotva na prst, schoulilo se mu do dlaně a děda ho odnesl domů. Tam ho s babičkou nakrmili a dali do teplé stáje. A štěně rostlo a sílilo, až z něj byl velký pes. Jenže ten pes neuměl štěkat. Babička se trápila tím, že neštěká, dědeček se tím trápil, jen kočí nad pivem pochopil, že Voříšek štěkat nemůže, protože ho to nikdo nenaučil. A tak se kočí sám ujal nesnadného úkolu a začal Voříška učit štěkat.
V jednom nevelkém království se strhne velké detektivní pátrání po černé kočce Jůře. Místní čmuchalové Všetečka, Všudybyl i Vševěd jsou neúspěšní, a tak na scénu přichází slavný a světoznámý detektiv Sydney Hall. Ten křižuje kraje známé i neznámé, jen aby dopadl údajného pachatele a zároveň podlého a všehoschopného kouzelníka. Za svou službu žádá jediné – mísu hrušek. Té se mu dostane, třebaže kočku se mu najít nepodaří. Ta si zatím hoví ve své rodné chalupě nedaleko královského zámku, protože o kočkách je známo, že na rozdíl od psů, kteří se drží člověka, zůstávají věrny stavení. Ovšem Jůra by už dávno měla patřit na zámek, neboť tam byla výhodně prodána. Jak tedy vyřešit zápletku, v níž jde nejen o návrat kočky, ale také o spokojenost královské dcery, která se Jůry za žádnou cenu nemíní vzdát?
Dopisy odrážejí peripetie milostného vztahu od počátečního okouzlení přes potlačovanou vášeň až k (po Věřině sňatku v r.1923) postupnému zklidnění a proměně ve vtipné přátelské glosy.