Soubor studií a causerií o slovesném umění, které vznikalo na periférii vysoké umělecké literatury a většinou v lidové anonymitě. Kniha se zabývá v přitažlivém, typicky čapkovskěm vypravěčském stylu anekdotou, lidovým humorem, příslovím, pražskou lidovou písní-odrhovačkou, dětskými říkadly, pohádkami, pornografickou literaturou, kalendářovou literaturou, detektivkami, sentimentálními romány apod. Úvahy proložené zkušenostmi spisovatele, dramaturga, režiséra, novináře, literárního kritika a filmového libretisty sahají až k samým kořenům literární tvorby a jsou v některých případech studiemi průkopnickými.
Fotografie jsou doprovázeny slovy Karla Čapka a básní Jaroslava Seiferta Rozhovor se smrtí. Četné fotografie byly k reprodukci zapůjčeny i ze soukromých archívů.
Čapkovo protiválečné drama o třech dějstvích (myšlenku napsat tuto hru vnukla Čapkovi jeho manželka, herečka Olga Scheinpflugová) patří dodnes k vrcholům české dramatické tvorby.
Humorná vyprávění o životě se čtyřnohými přáteli, zařazená do této knihy, vznikala nejdříve ve formě fejetonů, sloupků a črt. Některým je už více než 80 let, přesto jim neublížil zub času a jistě znovu potěší čtenáře a milovníky zvířat bez rozdílu věku. Vtipné vyprávění doplňují kresby Josefa Čapka.
Úvahy a glosy k otázkám veřejného života z let 1921 - 1937. Soubor Čapkových statí a novinářských článků. Jejich společným tématem je otázka smyslu lidského poznání, otázky hodnot a pravdy. Edice Čeští mistři pera, svazek 1.
Výběr časopiseckých prací od r. 1917-1938 a článek napsaný v poslední den autorova života. Největší část výboru zabírají fejetony a sloupky, kde je Čapkův výraz nejosobitější. Jde o práce, týkající se nejrůznějších oblastí veřejného, politického i kulturního života. Úvodníky, referáty, reportáže, denní zprávy, povídky, bajky, aforismy, rozhlásky...
Bibliofilské vydání několika textů Karla Čapka, které publikoval v letech 1921-1938 v Lidových novinách. Editor Jiří Hraše koncipoval tento výbor jako soubor stručných úvah, v nichž se Čapek v rámci své publicistické činnosti zamýšlel na pozadí dobových politických a společenských událostí nad kulturou jazyka a řeči. Pro Čapka bylo psané slovo výsostným nástrojem, jež mu dávalo příležitost zabývat se tehdejšími ustálenými frázemi, jež ovšem byly příliš vzdálené od skutečnosti a nedokázaly realitu své epochy pojmenovat v plné šíři a souvislosti. Například termín "veřejné mínění" je podle něho zúžen pouze na tištěná média, jež ovšem podle jeho názoru mnohdy nezaručují opravdovou nestrannost a objektivitu.
V Čapkových politických statích najdeme kritické analýzy české malosti, provincialismu, kritiku špatného fungování spravedlnosti, pokleslé politické kultury a intrikování politických stran. Zároveň vytyčil Čapek jakési základní normy, které by ti, kdo se považují za duchovní elitu, nikdy neměli opustit. Výbor z publicistických prací uspořádal Ivan Klíma. Uspořádal: Ivan Klíma
Tato kniha obsahuje dvě půvabná literární vyprávění o divadle - soubor fejetonů Karla Čapka Jak vzniká divadelní hra a průvodce po zákulisí a knížku Olgy Scheinpflungové Divadlení zápisky. Oba autoři vyprávějí o divadle zasvěceně - i když každý z jiného pohledu. Karel Čapek z pohledu spisovatele a Olga Scheinpflugová z pohledu herečky. Divadlo však oba líčí s láskou, jemným humorem a vtipem
Karel Čapek, filosof, spisovatel, dramatik a publicista, a Tomáš G. Ma saryk, filosof-polyhistor a politik, byli ideovými dvojčaty a naprosto ojedinělým způsobem se vzájemně doplňovali. Oba bytostní demokrati, idealisté a jak bychom dnes řekli „pravdoláskaři“, avšak ani v nejmenším naivní. Tam, kde si svou pravdou byli jistí – a měli ji velmi často – se po celý život o její prosazování usilovně snažili. Oba tito géniové pro 1. československou republiku i pro celý svět a jeho budoucnost udělali nesmírný kus práce. Oba prožili šťastný a naplněný život, avšak zatímco Masaryk mohl být se svým životem spokojený až do smrti, Čapek v závěru života trpěl. Jeho články jsou jako celek dojímavým dramatem, které po prvních obavných předzvěstech přechází v typicky čapkovský laskavý optimismus, jenž je ovšem nakonec přehlušen Masarykovou smrtí a tragédií 1. republiky. Poněkud odlišný je též osud jejíich díla. Čapek je dodnes všeobecně chápán a přijímán, avšak Masaryk zůstává u nás a zejména ve světě nepochopen, především jako co do kvantity i kvality zcela výjimečný myslitel, tvůrce – a což je neméně důležité – i realizátor komplexního, integrovaného, univerzalistického a dodnes platného ideového systému. Upomíná-li tato knížka na dílo Karla Čapka, snad ještě víc proto upomíná na dílo Tomáše Garrigua Masaryka.
Spisy Karla Čapka - Dodatky ke svazkům č. 14-19. Dodatky k souborům Čapkovy publicistiky O umění a kultuře I-III a Od člověka k člověku I-III, které vycházely v letech 1984-1991 v rámci Spisů Karla Čapka. Jde převážně o tehdy cenzurou pozastavené články, v nichž je patrné Čapkovo sepětí s politickou praxí první republiky a jejími představiteli, dále jeho vztah ke komunismu a jeho tehdejším představitelům i demokratické zásady v poloze novinářské etiky, a další články, v nichž se v různých souvislostech vyskytovaly osoby a témata v 80. letech tabuizované.
Tři svazky O umění a kultuře podávají dosud nejúplnější obraz Čapkovy celoživotní novinářské a časopisecké tvorby daného zaměření. První svazek shrnuje referáty z výstav, recenze, polemiky o literatuře, o výtvarném i dramatickém umění, dále větší filosofické stati a uměnovědné eseje, ale také krátké sloupky a vtipné glosy, vše z let 1907-1918. Jednotlivé články dávají možnost být téměř přímo u zrodu Čapkových uměleckých a společenských názorů, v celku knihy se pak slévají v mohutnější proud předsatv o moderním životě a tvorbě.
Tři svazky O umění a kultuře podávají dosud nejúplnější obraz Čapkovy celoživotní novinářské a časopisecké tvorby daného zaměření. První svazek shrnuje referáty z výstav, recenze, polemiky o literatuře, o výtvarném i dramatickém umění, dále větší filosofické stati a uměnovědné eseje, ale také krátké sloupky a vtipné glosy, vše z let 1907-1918. Jednotlivé články dávají možnost být téměř přímo u zrodu Čapkových uměleckých a společenských názorů, v celku knihy se pak slévají v mohutnější proud předsatv o moderním životě a tvorbě.
Soubor Čapkových politických statí nesměl po únoru 1948 vycházet a znamenal i autorovo nucené odmlčení, jemuž pomohl až zájem o jeho dílo ze Sovětského svazu. Přesto se však tato kniha dočkala z pochopitelných důvodů nového vydání až po roce 1989. Nachází se v ní i Čapkova úvaha ,,Proč nejsem komunistou". Čtenář tak může poznat Čapkovy názory nejen na některé dobové problémy, ale i na nejzávažnější otázky.
Soubor novinových článků Karla Čapka na vážná i veselá témata vydaných vlastním nákladem skupinou přátel při příležitosti Noci kostelů 2013 v Brně. Obsah: O veselém konduktérovi, Škola a styl, Pronobis, Národní zvyky, Vlastní mínění, Chvála zahálky, Dobré úmysly, Obálka, která nelepí, Stud před žebrákem, O našich špatnostech, O naříkačích, O povaze kosů, Tisíc filosofů hledá místo, Anesthesis, Starý mistr, O alelidech, O sebevědomí a jiných slovech, Filmy, Dvě úsloví. Z důvodu nízkého nákladu lze dokument nalézt k vytištění na adrese http://www.pipp.cz/~pvljnck/capek/ , kde najdete i jeho audioverzi, kterou namluvil člen Národního divadla Brno Otakar Blaha.
Na podzim r. 1936 se začal K. Čapek obírat myšlenkou napsat knihu, jíž se chtěl vyznat ze své lásky k rodné zemi, oslavit její krásy a vzdát hold jejímu lidu. Vývoj politických událostí i předčasná smrt už mu nedovolily, aby svůj úmysl uskutečnil. Zbylo jen několik desítek fejetonů, sloupků, črt či reportážních záznamů, uveřejněných ve více než dvacetiletém rozmezí po novinách a časopisech. Jsou tedy "Obrázky z domova", sestavené z této pozůstalosti, nutně jen torsem, ideově i umělecky, neboť Karel Čapek z let 1936-38 by byl jistě mnoho měnil, vylučoval, upravoval i doplňoval. Ale i tak zůstávají svědectvím Čapka-bystrého pozorovatele, přítele prostých lidí, básníka české krajiny ivirtuosního znalce českého jazyka. - Celý svazek je uspořádán podle námětové příbuznosti: I. Obrázky z Čech (s vyznáním lásky rodnému kraji a z ostatních především Sobotecku), II. Putování po Praze (a to především i té méně známé,ale tím pravdivější Praze: po nouzových koloniích, skalních bytech atd.), III. Obrázky ze Slovenska a IV. Pozdravy (posl. fejeton, otištěný v den smrti, reakce básníka i člověka na Mnichov)
Příležitostný neprodejný tisk při příležitosti 100 let organizované turistiky. Obsahuje 5 výňatků ze stejnojmenného vydání z roku 1953 a1959, připraveného prvním editorem Čapkova díla Miloslavem Halíkem Uspořádala dr. Milada Chlíbcová.
Soubor vtipných cestopisných pozorování, všímajících si lidských typů, měst a jejich typických zvláštností. Karel Čapek navštívil a čtenářům krásně přiblížil zajímavosti Holandska. Zmiňuje se o starých mistrech malířství, o přírodě, vodách, grachtech atd. Samozřejmě, že jako zkušený zahrádkář, není možné, aby se nerozepsal o krásných květinových pláních. Obrázky z Holandska jsou také popisem historicky významných měst - například Rotterdam, Delft, Amsterdam, Leiden, atd...
Kniha začíná rozhovorem dvou mužů o smrti starého železničáře, který byl prostým, obyčejným, hodným člověkem. Jeden říká, že je škoda, že tento muž nesepsal o svém životě knihu. Druhý ho však vyvádí z omylu a říká mu, že železničář vskutku knihu sepsal. V první části vzpomíná na svůj život a ve druhé části, již více filozofické, rozebírá zda jsme schopni poznat sami sebe, všechna svá já a potlačit sobeckost při našem počínání.
Chronologicky uspořádaný a v podstatě vyčerpávající přehled článků, glos, sloupků, úvah a studií, v nichž se Karel Čapek na stránkách novin vyjadřoval o jevech každodenního života, o společenském dění, mezilidských vztazích, národním životě, politických otázkách a dalších obecných i zcela zvláštních a jedinečných problémech své doby. I. díl
Chronologicky uspořádaný a v podstatě vyčerpávající přehled článků, glos, sloupků, úvah a studií, v nichž se Karel Čapek na stránkách novin vyjadřoval o jevech každodenního života, o společenském dění, mezilidských vztazích, národním životě, politických otázkách a dalších obecných i zcela zvláštních a jedinečných problémech své doby. II. díl
Dílo Karla Čapka, vydané v relativní úplnosti v jeho Sebraných spisech, žije dnes mezi českými čtenáři jen zčásti – zejména v románech, divadelních hrách, knihách pro děti a cestopisech. Čapkova rozsáhlá publicistika z valné části nevystoupila z objemných svazků Spisů k běžným čtenářům. Tohoto faktu si všiml nejvýznamnější znalec Čapkova díla, literární historik a editor Jiří Opelík, který se ujal náročného úkolu – čtenářsky oživit Čapkovy mimořádně podnětné a inspirativní sloupky a entrefilety z Lidových novin. Vždyť z Čapkových sloupků vyšel péčí jiného editora dosud jen jediný svazek, a to již před více než půl stoletím – Sloupkový ambit. Čapkovy sloupky a entrefilety jsou dodnes nejen mimořádně živé, čtivé a aktuální, ale představují i jakýsi průřez celým Čapkovým myšlením a dobou, v níž žil. Kdo zná dobře Čapkovo dílo, nalezne zde vše – názory osobní, filosofické, náboženské, o přírodě, o člověku, o kultuře, ale i o politice. Jiří Opelík vybral z Čapkova novinářského odkazuj jeho nejčtivější jádro – odtud název knihy. A vytvořil tak svazek, který si s chutí může přečíst úplně každý. Kniha je jedinečným vstupem do Čapkova myšlenkového světa i aktuální knihou, která může čtenářům pomoci se hodnotově orientovat v dnešním složitém a chaotickém světě. Svazek je doprovozen vyčerpávající ediční poznámkou a hutným doslovem editora.
Cyklus drobných beletristicko-žurnalistických próz, které Čapek psal od konce dvacátých let až do své smrti v roce 1938 takřka bez výjimky pro Lidové noviny. • Editor a autor doslovu Jakub Sedláček.
Povětroň je společně s Hordubalem a Obyčejným životem součástí volné trilogie. Tento příběh začíná tím, že do nemocnice přivezou muže v bezvědomí, který se zranil při leteckém neštěstí. Nad jeho lůžkem se postupně vystřídají jasnovidec, jeptiška a básník a každý z nich se snaží přijít na důvod, který muže vedl k tomu, letět v tak špatném počasí.Vznikají tak tři příběhy, všechny stejně pravděpodobné, ale pravda zůstává skryta.
Výbor z díla. Záměrem pořadatelovým bylo nejen vystihnout osobitý Čapkův rys - jeho oslavu obyčejného, prostého člověka a láskyplný zájem o projevy každodenního všedního života - ale i zdůraznit pokrokové prvky jeho díla. Při seřazení próz bylo prohlédnuto jak k jejich chronologii, tak k tomu, aby se v nich odrážela vzestupná linie Čapkova ideového vývoje. Do výboru je pojata většina "Povídek z jedné kapsy" a "Povídek z druhé kapsy", na něž navazují dva pohledy na Prahu, vyňaté z "Obrázků z domova". Vedle úplného textu spisku "Jak se co dělá" najdou se zde ukázky z knih "Věci kolem nás" a "Měl jsem psa a kočku". Za drobnými prózami z "Apokryfů" a "Bajek a podpovídek" je připojen poslední Čapkův fejeton "Pozdravy". Vydavatel: Naše vojsko - Praha
Sborník detektivních povídek z pera Karla Čapka patří ke skvostům české moderní prózy a právem náleží do zlatého fondu české literatury. Příběhy s kriminální zápletkou autor povýšil na studie člověčenství, které dokáží vždy překvapit a zaujmout. Náměty povídek jsou natolik originální, že byly mnohokrát použity pro filmové zpracování. Klasická díla Karla Čapka jsou ozdobou každé knihovny!
SOUBORNÝ SVAZEK PĚTI POVÍDKOVÝCH SBÍREK Karla Čapka, v nichž různým způsobem a v různém poměru mísí vlídně satirický humor a filosofické zamyšlení. OBSAHUJE: Povídky z jedné kapsy Boží muka Trapné povídky Apokryfy Povídky z druhé kapsy
Sborník detektivních povídek z pera Karla Čapka patří ke skvostům české moderní prózy a právem náleží do zlatého fondu české literatury. Příběhy s kriminální zápletkou autor povýšil na studie člověčenství, které dokáží vždy překvapit a zaujmout.
Souběžné vydání dvou sbírek filozoficky laděných kriminálních povídek, v nichž se autor zamýšlí nad otázkami práva a spravedlnosti, dobra a zla, zločinu a trestu. Původně vycházely časopisecky n akonci dvacátých let minulého století. Čapek napsal sice zábavné detektivní historky inspirované skutečnými případy, ale to, co čtenáře už několik generací při čtení těchto příběhů baví, je nádherná kultivovaná a hravá Čapkova čeština a nadhled a humor s jakým o "zločinných" lidičkách píše.