Harold, mladý šlechtic, odchází ze své vlasti a odplouvá do Portugalska. Tam je mu proti mysli obsazení Angličany. Dostává se do Španělska, kde mu vadí býčí zápasy. Cestuje do Řecka, popisuje krásu staveb a památek. Nachází zde rozpor mezi slavnou minulostí a chudou přítomností. Navštěvuje i bojiště u Waterloo. Ocitá se v Benátkách, kde vzpomíná na Goetha, Schillera a Petrarcu. Putuje do Říma a nakonec končí na pustém ostrově. Zde zůstává, protože je tu neposkvrněná příroda.
V nedokončeném komickém eposu, obsahujícím značné množství autobiografických prvků, slouží romantická milostná dobrodružství tradičního hrdiny jako prostředek ke společenské satiře a kritice tehdejších evropských vlád. Byron změnil známou postavu Dona Juana v neheroického hrdinu, zbavil ho jeho tradiční démoničnosti i cynismu.Změnil také svůj básnický projev – oproti předchozím dílům kladl velký důraz na básnickou formu i styl.
V nedokončeném komickém eposu, obsahujícím značné množství autobiografických prvků, slouží romantická milostná dobrodružství tradičního hrdiny jako prostředek ke společenské satiře a kritice tehdejších evropských vlád. Byron změnil známou postavu Dona Juana v neheroického hrdinu, zbavil ho jeho tradiční démoničnosti i cynismu.Změnil také svůj básnický projev – oproti předchozím dílům kladl velký důraz na básnickou formu i styl.
Posmrtná zpověď mnicha, který prožíval milostná dobrodružství, pomstil smrt své dívky Laily, kterou utopil její pán (byla otrokyně), potom vešel do kláštera.
Hodiny zahálky – první Byronova básnická sbírka. Vytvořil ji během studia ještě předtím, než dosáhl plnoletosti. Sklidila ne příliš lichotivou kritiku.
Poznámka z českého vydání knihy: "Hebrejské melodie byly napsány roku 1814 na žádost přítele básníkova Douglasa Kinnairda ku výboru hebrejských nápěvů a uveřejněny roku 1815 s hudbou Brahama a Nathana. Básník je příliš necenil, považoval je za kusy příležitostné a sám jich rukopis vyhodil do ohně. Skladatel Nathan je však zachránil s hudbou svojí."
Do tří částí výboru z lyriky čelného představitele anglického básnického romantismu jsou zařazeny básně ze sbírek Hodiny zahálky, Hebrejské melodie, Verše rodinné, Napoleonské básně aj., v nichž vedle teskných básní milostných a kontemplativních jsou zastoupeny i básně s motivy biblickými a politickými. Uspořádal, doslov "Anglický romantismus a Byronova lyrika" napsal a poznámkami opatřil Jaroslav Hornát.
Dramatická báseň Manfréd (1817) patří k nejpozoruhodnějším básnickým skladbám evropského romantismu. V Manfrédově konfliktu se spojují dvě báje: báj o učenci, pro nějž se magie stala klíčem k poznání základních problémů lidské existence, a stará báj o polobohu, dárci ohně, umění, kultury a řemesel.
Tento výbor přináší Byronovu lyriku i ukázky z jeho nejslavnějších epických skladeb a je doplněn fotografiemi a výběrem z básníkovy korespondence, jejíž obsah je pro něho příznačný a dokresluje čtenáři představu o jeho osobnosti. Na závěr publikace je uvedena stručná chronologie života a díla.
Lord Byron během svých cest po Evropě navštívil r. 1816, spolu s Shelleym, hrad Chillon na Ženevském jezeře. Dozvěděl se zde o příběhu revolucionáře z 16. století, Francoise de Bonnivard, ženevského duchovního, kterého nechal savojský vévoda ve zdech tohoto hradu uvěznit. A právě jeho osudy Byrona inspirovaly k sepsání slavné poémy Chillonský vězeň. Tato poéma inspirovala K. H. Máchu.
Publikováno:1922
Žánry autora žánry ze všech knih autora
Štítky publikací z knih autora
Na tomto webu používáme cookies pro personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti.