Jack London
1876 - 1916
americká
not rated
My rating
Jack London, vlastním jménem John Griffith Chaney, se narodil 12. ledna 1876 v San Franciscu a zemřel 22. listopadu 1916 v Glen Ellen, oba města v Kalifornii. Byl americký spisovatel, proslulý především knihou Volání divočiny a románem Železná pata, který bývá označován za jedno z nejvýraznějších socialistických děl.
Jeho dětství poznamenávala častá stěhování, nestabilní rodinné poměry a finanční tíseň. Studia na univerzitě nedokončil kvůli zdravotním problémům a od mládí vedl dobrodružný život. Pracoval jako námořník, zlatokop, rybářská hlídka i lovec ústřic. Procestoval Spojené státy jako tulák a během zlaté horečky se vydal na Aljašku, kde sice nezbohatl, ale získal cenné zkušenosti, které později využil ve svých dílech.
Živil se jako lovec tuleňů a kotelník v elektrárně. Již v dětství ho fascinovala dobrodružná literatura, kterou se nakonec začal věnovat i sám. Po počátečních neúspěších se prosadil námořnickými povídkami a romány z drsných prostředí, zejména z Aljašky. Během svých cest byl jednou uvězněn za potulku.
Původně individualista se pod vlivem života a myšlenek Karla Marxe přiklonil k socialismu a vstoupil do socialistické strany. Aktivně se zapojoval do odborového hnutí a kritizoval individualismus.
Jeho naturalistické a realistické povídky a romány, často inspirované vlastními cestami a příběhy, které během nich slyšel, si získaly oblibu u čtenářů a umožnily mu se psaním živit. Pracoval také jako válečný zpravodaj v Rusko-japonské válce.
Ve své době se stal nejlépe placeným spisovatelem, cestoval kolem světa, koupil si ranč a žil extravagantně. Přesto měl neustálé finanční problémy a celý život bojoval s alkoholismem, o kterém otevřeně psal ve své knize Démon alkohol z roku 1914. Kvůli nadměrnému pití trpěl nemocemi jater a ledvin a proti bolesti užíval na lékařský předpis morfium. Zemřel 22. listopadu 1916 na urémii. Přestože se objevily spekulace o sebevraždě, svědectví jeho dcery, historické analýzy a dopis, který napsal v den své smrti, naznačují, že jeho úmrtí bylo nešťastnou náhodou.
Jeho dětství poznamenávala častá stěhování, nestabilní rodinné poměry a finanční tíseň. Studia na univerzitě nedokončil kvůli zdravotním problémům a od mládí vedl dobrodružný život. Pracoval jako námořník, zlatokop, rybářská hlídka i lovec ústřic. Procestoval Spojené státy jako tulák a během zlaté horečky se vydal na Aljašku, kde sice nezbohatl, ale získal cenné zkušenosti, které později využil ve svých dílech.
Živil se jako lovec tuleňů a kotelník v elektrárně. Již v dětství ho fascinovala dobrodružná literatura, kterou se nakonec začal věnovat i sám. Po počátečních neúspěších se prosadil námořnickými povídkami a romány z drsných prostředí, zejména z Aljašky. Během svých cest byl jednou uvězněn za potulku.
Původně individualista se pod vlivem života a myšlenek Karla Marxe přiklonil k socialismu a vstoupil do socialistické strany. Aktivně se zapojoval do odborového hnutí a kritizoval individualismus.
Jeho naturalistické a realistické povídky a romány, často inspirované vlastními cestami a příběhy, které během nich slyšel, si získaly oblibu u čtenářů a umožnily mu se psaním živit. Pracoval také jako válečný zpravodaj v Rusko-japonské válce.
Ve své době se stal nejlépe placeným spisovatelem, cestoval kolem světa, koupil si ranč a žil extravagantně. Přesto měl neustálé finanční problémy a celý život bojoval s alkoholismem, o kterém otevřeně psal ve své knize Démon alkohol z roku 1914. Kvůli nadměrnému pití trpěl nemocemi jater a ledvin a proti bolesti užíval na lékařský předpis morfium. Zemřel 22. listopadu 1916 na urémii. Přestože se objevily spekulace o sebevraždě, svědectví jeho dcery, historické analýzy a dopis, který napsal v den své smrti, naznačují, že jeho úmrtí bylo nešťastnou náhodou.
Source: ld.johanesville.net, Wikipedia