Kniha se volně inspiruje středověkou německou legendou, jejímž hrdinou je člověku podobná bytost zrozená z kořene mandragory, která vyrostla pod šibenicí oběšence. Podle alchymistů totiž oběšenec naposledy na smyčce ejakuluje a země pak vstřebá jeho poslední sílu, z níž povstane právěmandragora. Kořen takové mandragory se používal pro nápoje lásky a její plod usnadňoval početí. Ewersova kniha z roku 1911 se od tohoto mýtu zčásti odchyluje a přejímá prvek umělého oplodnění. Profesor Jakobten Brincken, který studuje zákony dědičnosti, získá sémě oběšence a oplodní jím ve své laboratoři prostitutku. Ta počne dítě, které profesor adoptuje. Brincken pojmenuje děvčátko Alrúna. Ta však jako dospělá trpí obsedantní sexualitou a vyhledává perverzní vztahy. Když se ale dozví o tom, za jakých okolností přišla na svět, rozhodne se svému „otci“ Brinckenovi pomstít.
Jediné české vydání, které plně odpovídá počtem (i pořadím) povídek německému originálu! Sbírku lze charakterizovat slovy psychopatologické postavy, zvrácenost, dekadence, bizarnost, makabrozita. Tento dosud největší výběr obsahuje povídky: Rajská omáčka, Srdce králů, Bílá dívka, Svět vil, Páni právníci, Mrtvola z vody, Konec Johna Hamiltona Llewellyna, Ze zápisků oranžovníků, Mrtvý žid, Tofarová nevěsta, Mamaloi.
Výběr pěti textů z původních jedenácti, které Ewers zařadil do svého souboru hrůzostrašných próz. Povídky vyprávějí o lidech se zálibou v krvi, mluvících mrtvolách, fascinaci chorobností a pokrouceností nebo nekrofilii.
Ještě dříve než přišla Dánská dívka, byla tady Andrea Woylander, postava inspirovaná výzkumy sexuologa Magnuse Hirschfelda a experimenty na chirurgických klinikách v Berlíně a Drážďanech v polovině 20. let. Neobvyklý transgenderový příběh o neuvěřitelné proměně, iniciační román o nalezení sebe sama, představuje vrcholné dílo nejkontroverznějšího kosmopolitního génia 20. století. Tento pandán k Ewersově nejznámějšímu románu Alrúna (1911) vychází poprvé v češtině 80 let od smrti autora a 110 let od zrození Ewersova průkopnického filmového hororu Pražský student. Příběh o chirurgické změně pohlaví z roku 1928 představuje skutečnost, které těžko uvěříme při sledování tolik vzrušujícího děje. Nacisté jej pro jistotu zakázali už v roce 1934. Autor Hanns Heinz Ewers přitom stvořil osobitou variaci na klasický bildungsroman, aby popsal vývoj titulní hrdinky od dětství až k finální genderové proměně. Fundvogel sní o nenaplněné lásce, podléhá pocitu uvěznění ve špatném pohlaví a rozhodne se to změnit, v době, kdy z lékařského hlediska jde ještě o pouhou fikci z budoucnosti. Nakonec nachází své naplnění v homosexuálním vztahu. Autorem koncepce knihy a předmluvy k Ewersově románu je Martin Jiroušek.
Sedm povídek a dvě zeměpisné črty z Indie a Haiti. Obsahuje: Ukřižovaný Tannhäuser, Uctívači hadů a zaklínači hadů, Vadoux, Mamaloi, Sibylla Madruzzo, Pavouk, O Helle, Sezení trestní komory, Křivka. (Der gekreuzigte Tannhäuser, Schlangenanbeter und Schlangenbeschwörer, Vadoux, Mamaloi, Sibylla Madruzzo, Die Spinne, Von Hella, Eine Strafkammersitzung, Die Kurve) Povídky jsou klasicky ewersovské, tj. obsahují prvky snovosti, hrůznosti, patologie i grotesknosti. Originální povídky byly otiskovány v novinách a vycházely v různých sbírkách a nelze přesně určit, která předloha byla použita. Šest povídek pochází pravděpodobně ze sbírky Mein Begräbnis und andere seltsame Geschichten (1917) a zbývající ze sbírky Der gekreuzigte Tannhäuser und andere Grotesken (1916)