Alrúna: příhody živoucí bytosti

Kniha čerpá z německé středověké pověsti o bytosti podobné člověku, zrozené z kořene mandragory, která vyrostla pod šibenicí. Věřilo se, že poslední síla oběšence, uvolněná v okamžiku smrti, pronikne do země a zrodí mandragoru. Kořen této rostliny byl ceněn pro lektvary lásky a její plody měly usnadňovat početí. Autor se v knize z roku 1911 od tohoto mýtu odchyluje a využívá motiv umělého oplodnění. Profesor Jakobten Brincken, zabývající se dědičností, získá semeno oběšence a v laboratoři jím oplodní prostitutku. Ta porodí dítě, které profesor adoptuje a pojmenuje Alrúna. Alrúna v dospělosti bojuje s neodolatelnou sexuální touhou a hledá neobvyklé partnery. Když se dozví pravdu o svém původu, rozhodne se pomstít profesoru Brinckenovi.