Román Spoušť autorské dvojice Arthura C. Clarkea a Michaela Kube-McDowella je příběhem o vztahu mezi vědou, společností a politikou. Píše se polovina jednadvacátého století a prokletí lidstva – války, terorismus, kriminalita – ze světa přes všechno úsilí nezmizely. Zdá se ale, že svítá naděje. Americkému vědci Jeffrey Hortonovi sepodařilo vynalézt přístroj vytvářející tajemné pole, které v okruhu několika stovek metrů dokáže zničit veškerou munici, jež se tam nachází. Nadchází soumrak střelných zbraní. Ne každý ho však vítá. Hortonův vynález se stane trnem v oku nejen zločincům, ale i například obhájcům práva na držení zbraně a některým generálům americké armády. Mnoho lidí se také obává změny – ztráty starých jistot. Příznivcem nového vynálezu se naopak stane prezident Mark Breland, který usiluje o nápravu americké společnosti. I on je však nakonec spíše obětí nekontrolovaných událostí než jejich strůjcem. Podaří se Hortonovi a jeho kolegům vysvětlit fyzikální princip nového objevu? Dokáže americká společnost a lidstvo obecně využít vynález ke svému prospěchu, anebo nastane chaos způsobený ztrátou mocenské rovnováhy? Jsou vůbec vědecké vynálezy pro svět přínosem, anebo jen způsobují nové a nové problémy?
Setkání s medúzou je SF novela spisovatele Arthura C. Clarka, která byla poprvé publikována v roce 1971 a v následujícím roce 1972 vyhrála cenu Nebula v kategorii „Nejlepší novela“. Vypráví příběh průkopníka Howarda Falcona, jenž přežije havárii vzducholodě a najde v sobě sílu čelit další výzvě: planetě Jupiter. Stala se inspirací pro tento román amerického spisovatele žánru sci-fi Paula Preusse s názvem Střetnutí s medúzou ze série Zlatý věk Venuše. Vydání první
Earthlight je dobrodružný příběh na Měsíci , kde vládní agent hledá špiona v největší observatoři na Měsíci. Příběh popisuje silné napětí mezi Zemí (která ovládá Měsíc) a nezávislými osadníky z jiných kolonií ve sluneční soustavě (Venuše, Mars, Měsic), tzv. Federace. Podnětem pro nepřátelství je zveřejnění výzkumné zprávy, která naznačuje, že Měsíc může mít mnoho přírodních zdrojů, které Země navrhuje monopolizovat. Vláda Země a její zpravodajské agentury mají podezření, že tyto důvěrné informace týkající se využití těchto nerostné bohatství unikly z federačních zdrojů. Rok není uveden, ale je to nějaký čas v 22. století. Nebyly zaznamenány žádné války za posledních 200 let, přesto konflikt a následná válka visí ve vzduchu ...
V této knize A. C. Clark popisuje blízkou budoucnost kdy vědci na popud mediálního magnáta vymyslí ,,červí kameru", jenž pracuje na bázi Červích děr a dokáže sledovat všechna místa na Zemi ve vesmíru a dokonce i v čase.
Nezapomenutelné příběhy nutící k zamyšlení jsou uvedeny novou Clarkeovou předmluvou. Výprava na Zemi je první autorovou sbírkou povídek a obsahuje jedenáct příběhů, z nichž je bezpochyby klíčová próza Hlídka. Posloužila jako základní kámen, o nějž opřel Stanley Kubrick svůj věhlasný film 2001: Vesmírná odyssea (Clarkem pozdějipřepsaný též do literární podoby). Avšak i všechny ostatní povídky ukazují Clarka koncem čtyřicátých let minulého století už jako výjimečného autora a především jako jednoho z nemnoha tvůrců, kteří obohatili světovou science fiction originálními nápady.
Ráma II, kosmická loď mimozemské civilizace, je na cestě ze Sluneční soustavy a odváží na své palubě tři kosmonauty ze Země. Před nimi je neznámo, cesta, kterou se člověk ještě nikdy nevydal. Na jejím konci se možná nachází pravda o Rámovi…
Soubor čtrnácti povídek velmistra sci-fi Arthura C.Clarka opatřený předmluvou jiného velikána žánru Isaaca Asimova obsahuje již klasické příběhy s pestrou škálou témat od podmořského farmaření a těžby nerostu z mořského dna až po tajuplnou stěnu z temnoty a život na jiných kosmických tělesech.
Zpěv vzdálené země Žijící legenda science fiction Arthur Charles Clarke je posledním z autorů "hvězdného triumvirátu" Asimov-Clarke-Heinlein, který celosvětově vládl tomuto žánru po celá dlouhá desetiletí. Román Zpěv vzdálené Země vypráví clarkovsky dramatický a propracovaný příběh: Lidé opouštějí hynoucí rodnou planetu, abyse pokusili najít nový domov hluboko ve vesmíru. Je to jedno z nezapomenutelných děl velkého autora, jehož mimořádné příběhy doslova utvářely dějiny sci-fi.
Výbor z vědeckofantastických povídek anglického autora – jedenadvacet z jeho nejzajímavějších próz. Z povídkové tvorby velmistra žánru Arthura C. Clarka vybral a přeložil Zdeněk Volný. Povídky: Hvězda, Devět miliard božích jmen, Maelström II, Stěna temnoty, A ozve se Frankenstein, Kterak se Hercules Keating v orchidej proměnil, Dřív než nastal ráj, Záznam, Tajemství, Pomíjivost, Posedlí, Případ s časem, Cesta tmou, Ze Slunce zrození, Křížová výprava, Božský pokrm, Střílejte veverky, Kruté nebe, Na úsvitu věků, Kdybych na tebe zapoměl, Země, Setkání s medúzou.
Osu knihy tvoří autorovy zápisky z dob natáčení filmu Vesmírná odyssea 2001, kdy společně s režisérem Stanleym Kubrickem proseděli mnoho hodin v družné debatě, o čem by film měl být, jak by se měl vyvíjet, jak by měl končit. Sem tam je nám umožněno nahlédnout do zákulisí natáčení filmu, a na jednotlivých epizodách, které se posléze v konečné knižní podobě nikdy neobjevily, sledovat vývoj představ obou velikánů. Nejlépe je to vidět v závěru knihy, kdy máme možnost si přečíst hned tři verze setkání Davida Bowmana s cizí mimozemskou civilizací.