Velká pohádka doktorská O tom, jak páni doktoři léčili kouzelníka Magiáše. Koho by napadlo, že kouzelník Magiáš bude potřebovat doktora! Ale když to přišlo a Magiáš ztratil svůj hlas, jeho pomocník Vincek se musel hodně snažit, aby se na Hejšovinu vypravili slovutní lékaři - hronovský, kostelecký a skalický. Protože doktoři musejí pomáhat nemocným, i kdyby si o nich nic dobrého nemysleli, kouzelníka Magiáše přece jen vyléčili. Pohádky pošťácká a psí Pošťácká pohádka Známá pohádka o nejobětavějším panu pošťákovi na světě. O panu Kolbabovi, který se rozhodl doručit psaníčko bez adresy do správné schránky. Pohádka psí Když se dědeček vracel z hospody domů, našel u cesty schoulené štěně, malé bylo sotva na prst, schoulilo se mu do dlaně a děda ho odnesl domů. Tam ho s babičkou nakrmili a dali do teplé stáje. A štěně rostlo a sílilo, až z něj byl velký pes. Jenže ten pes neuměl štěkat. Babička se trápila tím, že neštěká, dědeček se tím trápil, jen kočí nad pivem pochopil, že Voříšek štěkat nemůže, protože ho to nikdo nenaučil. A tak se kočí sám ujal nesnadného úkolu a začal Voříška učit štěkat.
V jednom nevelkém království se strhne velké detektivní pátrání po černé kočce Jůře. Místní čmuchalové Všetečka, Všudybyl i Vševěd jsou neúspěšní, a tak na scénu přichází slavný a světoznámý detektiv Sydney Hall. Ten křižuje kraje známé i neznámé, jen aby dopadl údajného pachatele a zároveň podlého a všehoschopného kouzelníka. Za svou službu žádá jediné – mísu hrušek. Té se mu dostane, třebaže kočku se mu najít nepodaří. Ta si zatím hoví ve své rodné chalupě nedaleko královského zámku, protože o kočkách je známo, že na rozdíl od psů, kteří se drží člověka, zůstávají věrny stavení. Ovšem Jůra by už dávno měla patřit na zámek, neboť tam byla výhodně prodána. Jak tedy vyřešit zápletku, v níž jde nejen o návrat kočky, ale také o spokojenost královské dcery, která se Jůry za žádnou cenu nemíní vzdát?
Dopisy odrážejí peripetie milostného vztahu od počátečního okouzlení přes potlačovanou vášeň až k (po Věřině sňatku v r.1923) postupnému zklidnění a proměně ve vtipné přátelské glosy.
Do výboru jsou pojaty Čapkovy drobné novinářské prózy, z nichž většina byla otištěna pod čarou v Lidových novinách a jež vyšly za života autorova v různých sbírkách (Jak se co dělá, O lidech, O nejbližších věcech aj.). V úvodu ukazuje Edmond Konrád, jak již v mládí se projevovalo spisovatelovo neobyčejně nadání, bystrost a všímavost. V dalších sedmi oddílech osvětluje autor kořeny své literární tvorby, vzpomíná na své zážitky z dětství, humorně líčí své zkušenosti s chovem psů a koček, vypráví o lidech, jejich povoláních a zálibách, dává nahlédnout do práce v redakci novin, v divadle a ve filmu. Všude proniká Čapkův "náruživě odborný a vědecký vztah" k nejprostším a na první pohled všedním životním jevům a jeho obdiv k lidem, ovládajícím mistrovsky své dílo - k "mužům na svém místě". Obrázky Josefa Čapka.
Útlý výběr z Čapkových próz má společný motiv tajemna, záhad a nevysvětlitelnosti. Je zde zastoupen Sloupkový ambit, Povídky z jedné i druhé kapsy, Bajky a podpovídky, Na břehu dnů, Boží muka, Věci kolem nás, Měl jsem psa a kočku a O lidech. Bornovy ilustrace dávají knížce perfektní moderní "šmrnc". • Albatros ve spoluprácis Knižním klubem. Ilustroval Adolf Born.
Sedm básní Karla Čapka, které napsal v rozmezí let 1908 - 1913 a které byly uveřejněny v Moderní revui, v Uměleckém měsíčníků, v Lumíru a v Almanachu na rok 1914.
Zahradníkův rok je úsměvná knížka o starostech, trápení, láskách i triumfech zahrádkáře během celého roku. Ke každému měsíci v roce autor připojuje svůj humorný dovětek.
Soubor drobnějších prací Karla Čapka v uceleném vydání tvorby pro noviny. Předkládaný soubor drobnějších prací Karla Čapka představuje poprvé v takto uceleném vydání čtenářsky oblíbenou a stále živou autorovu tvorbu pro noviny. Drobné a zábavné články dokumentují v Čapkově tvorbě novinářský protipól k beletristickým dílům světového ohlasu, nicméně jejich popularita a trvalá hodnota v českém prostředí dokládá všestrannost i specificky české zabarvení autorova pohledu na svět. Tak jako ve svých dílech světově proslulých, i zde Karel Čapek vidí a interpretuje skutečnost především v jejím lidském, tvořivě humánním aspektu. Zahrada, zvířata, přírodní děje se tak stávají pro autora nejen materiálem, který příznačným čapkovským uhnětením získává tvar, v němž se zrcadlí hodnota a krása vnímaného a poznávajícího lidského ducha, ale především předmětem vroucího osobního zájmu, odbornického zaujetí i prosté lidské potřeby.
Jedná se o knižní vydání jeho povídek otiskovaných v časopisech, napsaných spolu s bratrem Josefem. (Červená povídka, L'évantail, Skandál a žurnalistika, Mezi dvěma polibky, Ostrov, Živý plamen, Zářivé hlubiny).
Povídkové soubory (Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny a jiné prózy) a hry (Lásky hra osudná, Ze života hmyzu, Adam stvořitel), v nichž jsou oba bratři znepokojováni vztahem moderní civilizace a lidské společnosti, poměrem člověka a stroje, přirozeného lidství a zmechanizovaných lidských jednotek.
Kniha obsahuje několik desítek humorně a satiricky laděných povídek autorů, jako Haška, Poláčka, Laciny či klasiků vážné literatury, Nerudy, Čecha, Čapka, a dalších.