Tříaktová komedie, která měla premiéru v roce 1922 ve Vinohradském divadle, kde působil Karel Čapek jako dramaturg. Inspirací k jejímu napsání byla teorie profesora Mečnikova o tom, že stárnutí je způsobeno otravou organismu vlastními toxiny. Čapek sám vnímá dlouhověkost jako „stav málo ideální a dokonce nežádoucí“.