Předkládaná kniha si klade za cíl novým, unikátním způsobem představit souhrnně, v jediném svazku, dějiny člověka na této planetě. Za tímto účelem představuje ve dvou desítkách esejí myšlenky a názory nejlepších českých vědců a akademiků na dané téma. Publikace má dvě části. První, chronologickou, tvoří dějiny světa od vzniku člověka po současnost; na ní navazující druhá část má tematický charakter a soustředí se na vybrané hlavní aspekty lidských dějin.
Jak bude vypadat další vývoj světa, Evropy a České republiky? S jakými problémy se potýkáme, kam směřujeme a čemu se nevyhneme?
Přední český egyptolog a archeolog, profesor Miroslav Bárta, a přední český historik, profesor Martin Kovář, položili tyto a mnohé další otázky třinácti významným osobnostem české vědy, kultury a politiky.
Jak na tyto otázky odpovídají lékař a neurochirurg Vladimír Beneš, jaderná inženýrka a energetička Dana Drábová, kardinál a primas český Dominik Duka, ekonom a viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, právník a zakladatel Stálé konference českého práva Karel Havlíček, novinář a vyso¬koškolský pedagog Václav Moravec, divadelní a filmový herec Petr Nárožný, spisovatel a ředitel Nakladatelství Academia Jiří Padevět, historik Jaroslav Pánek, lékař a porodník Antonín Pařízek, generál Armády České republiky Karel Řehka, bývalý disident, politik a diplomat Alexandr Vondra a lékař a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima?
Právě to a mnoho dalších úvah a postřehů o dnešním světě „na rozhraní“ se dozvíte v této knížce.
Kam se řítí naše civilizace? Rozhovor s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, vede Tomáš Tureček, šéfredaktor české edice National Geographic. Jsou kolapsy dávných civilizací jen zapomenutou stránkou v knize historie? Rozhovor s prof. Miroslavem Bártou, naším předním egyptologem, přináší zajímavé pohledy na tento fenomén. Nejnovější výzkumy celé řady vědních oborů totiž ukazují, že faktory, které vedly k pádu starověkých říší, se cyklicky opakují. Naše současná západní civilizace, jež byla vůdčí silou světa v posledních stoletích, se těmto vlivům také nemůže vzepřít. Čeká nás tedy podobný osud, o němž jsme se zatím jen učili v hodinách dějepisu? Rozhovor však nepřináší žádné apokalyptické vize. Spíše zamyšlení, jak bychom o případném kolapsu společnosti měli uvažovat. Sám kolaps totiž neznamená konec.
Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: Historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013). Jejím cílem je poukázat na roli jedince v rámci dějin a na to, jakou úlohu může sehrát osobnost v historickém vývoji a zásadně ho ovlivnit. Jako v předešlých monografiích i v této bude dominovat multidisciplinární přístup vycházející ze spolupráce společenských, technických a přírodních věd v kombinaci s mikro- a makrohistorickým ontologickým přístupem. Jednotlivé kapitoly pokrývají několik uplynulých tisíciletí lidských dějin a ukazují mnohotvárnost historických procesů a jejich relevanci pro současný svět.
Skupina předních českých vědců se v této knize zabývá fenoménem kolapsu ve složitých soustavách jak v přírodě, tak ve společnosti. Pod pojem kolaps zahrnují řadu procesů, které mají sice odlišný substrát, ale podobnou strukturální povahu, podobné dynamické rysy. Dočteme se tak například o kolapsech v českém pravěku, o smutném konci člověka neandrtálského, o zániku egyptské říše, o kolapsu lesního prasete, či o lidových metaforách pádu komunismu.
Výpravná, celobarevná publikace je věnována českým výzkumům egyptské Západní pouště. V posledních letech se českému týmu podařilo objevit a zčásti i prozkoumat doposud neznámé lokality v oáze El-Héz, která postupně zaniká již přes 1600 let. Mezi nejvýznačnější patří jedno z nejstarších křesťanských osídlení na území Egypta z 3.–5. stol. n. l., osídlení z doby stavitelů pyramid či sofistikovaný systém podzemních zavlažovacích systémů vynalezený původně v Persii. Jednotlivé texty z pera mnoha českých odborníků (archeologů, egyptologů, prehistoriků, geologů, antropologů či archeobotaniků) přibližují tyto objevy a zároveň se zabývají obecnějšími aspekty vývoje přírodního prostředí a lidských kultur na území egyptské Západní pouště, kde se zrodila staroegyptská civilizace.
Počátky staroegyptské civilizace fascinují a zaměstnávají archeology již od vzniku egyptologie přibližně před 200 lety. Nová studie předkládá interpretaci neolitického skalního umění v egyptské Západní poušti, které představuje klíč k porozumění počátkům staroegyptské civilizace. Její kořeny zřejmě sahají až do 6. tis. př.Kr. V té době začaly vznikat unikátní skalní malby v Jeskyni plavců (známé z filmu Anglický pacient) a nedávno objevené Jeskyni šelem. Tyto jeskyně se nacházejí v dnes těžko dostupné Západní poušti na hranici Egypta, Libye a Súdánu. Skalní malby zachycují několik pozoruhodných motivů, které se o mnoho století později stanou úhelnými kameny ikonografie staroegyptského panovníka a některých zásadních náboženských konceptů staroegyptské civilizace. Najdeme tu náčelníka zabíjejícího nepřátele kamenným mlatem nebo obětování nepřátel. Doložen je i koncept bohyně nebes a boha země představujících tento a onen svět - v pozdější staroegyptské tradici se jedná o bohyni Nut a boha Geba. Tato božstva jsou doprovázena bezhlavými šelmami hlídajícími tehdejší vstup na onen svět a požírající duše zesnulých. Publikace vychází z několika již známých dílčích studií na dané téma a výsledků expedice Českého egyptologického ústavu do této oblasti. Mnoho fotografií je zde publikováno vůbec poprvé a zachycuje teprve nedávno objevené památky. Ucelená teorie věnovaná nejstarším počátkům staroegyptské kultury představuje nový a neotřelý pohled na tuto problematiku a mění dosavadní pojímání geneze jedné z nejstarších civilizací světa. Můžeme tak oprávněně předpokládat, že na utváření staroegyptské civilizace se podíleli tvůrci neolitických skalních kreseb, které do údolí Nilu vyhnalo ze Západní pouště zhoršování klimatu v průběhu 5. a 4. tis. př. Kr.
Tento sborník zprostředkovává pohled mnoha různých odborníků (např. Václava Cílka, Petra Pokorného, Jiřího Padevěta, Luboše Kropáčka, Dany Drábové, armádních specialistů Jiřího Balouna a Karla Řehka ad. ) na vybrané problémy dneška. Jednotlivé texty jsou věnovány klimatické změně, bezpečnostní situaci, nastupující vlně mezikontinentálních migrací, dlouhodobým krizovým faktorům ve vývoji společností a mnohým dalším tématům. Jejich smyslem není šířit neklid, ale naopak upozornit na mnohé souvislosti a důležitost těchto procesů, kterým při řešení každodenních problémů společnosti nevěnujeme dostatečnou pozornost. Protože pouze pokud těmto jevům včas porozumíme, můžeme je začít úspěšně řešit. A to je hlavní cíl této publikace, která volně navazuje na bestsellery týkající se této problematiky reprezentované na českém trhu právě osobami editorů Miroslava Bárty a Martina Kováře.
Mezinárodně uznávaný egyptolog a archeolog Miroslav Bárta se ve své nové knize zabývá mechanismy, které měly a mají zásadní vliv na vývoj komplexních civilizací. Za pomoci mnoha společenských, přírodních i technických věd hledá odpovědi na to, jak civilizace - a nejen ta staroegyptská - vznikly, fungovaly, jaké byly jejich cesty vývoje, jak se vyrovnávaly s krizemi i změnami přírodního prostředí a také jak zanikaly. Výsledkem tohoto hledání smyslu dějin a člověka je zejména poznání, že naše minulost rozhodně není mrtvá. Naopak, můžeme v ní najít zdroj inspirace, ale i poučení o nás samotných a o světě, který nás obklopuje.
Tato publikace satelitních snímků nejznámějších pyramidových polí starověkého Egypta doby stavitelů pyramid je ojedinělá ve dvou směrech. V první řadě vůbec poprvé zpřístupňuje satelitní snímky hrobek a pohřebišť staroegyptských panovníků, a to v nejvyšším možném rozlišení. Současně se jedná o doposud největší publikacivyrobenou v České republice. Jejím hlavním cílem je zpřístupnění satelitních snímků jednoho z největších pohřebních a kultovních areálů z doby stavitelů pyramid Staré říše české i zahraniční veřejnosti. Zkoumaná oblast zahrnuje od severu k jihu sluneční chrámy v Abú Ghurábu a dále pyramidové nekropole v Abúsíru, Sakkáře a Dahšúru. Na těchto lokalitách byly postaveny tři čtvrtiny všech známých pyramid panovníků Staré říše (k nim se pojí dále několik pyramid z doby Střední říše v Dahšúru) a stovky hrobek vysokých i nižších hodnostářů jejich doby. Publikace obsahuje text přibližující i historii mapování celé oblasti a reprodukce map, které vznikaly postupně od doby Napoleonovy expedice do Egypta na konci 18. stol. až po současnost.
Žijeme v epoše, která nemá obdoby? Je náš svět tak unikátní, jak si myslíme? A budeme první civilizací, která poroste věčně? Nebo je vše prostě jinak a jsme jen dalším kamínkem do mozaiky příběhů člověka na tomto světě? Správná odpověď je pravděpodobně ano i ne. Naše civilizace, úroveň technologií a znalostí obecně, vyspělost komunikací a lékařské péče i míra blahobytu mluví samy za sebe. Stejně tak ovšem můžeme pozorovat, že podobně jako v minulosti i dnes čelíme dobře známým výzvám, jakými jsou nárůst byrokracie, fungování či selhávání elit, role společenské smlouvy i lídrů, nadbytek nebo naopak chybějící zdroje energie, ekonomické krize nebo (ne)schopnost přizpůsobit se proměnám přírodního prostředí. Objevují se i zcela nové výzvy jako například svět zahalený do globální komunikace, sociální sítě, kvanta informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním, lidská schopnost masivně měnit své přírodní prostředí a mnohé jiné. Kniha nabízí možnost podívat se na dnešní svět jako součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí, jejichž charakteristiky prozrazují, že existuje sedm univerzálních zákonů, kterým podléhají všechny civilizace.
Nový překlad jednoho z prvních děl staroegyptské krásné literatury, jehož hrdinou je Sinuhet, zosobnění ideálního chování vzdělaného Egypťané té doby. Text je zasazen do širšího rámce vývoje Egypta a jeho nejbližších sousedů a autorovi poskytl příležitost detailně se zabývat politickými dějinami země, postavením faraónů a jejich vztahem k úředníkům a hodnostářům.
Soubor studií k výstavě Sluneční králové prezentuje v nových textech předních českých a zahraničních egyptologů zevrubně lokalitu Abúsír, kterou již šest desítek let zkoumá Český (dříve Československý) egyptologický ústav FF UK. Abúsír byl součástí pyramidových pohřebišť panovníků Staré říše, a tak zejména v 5. dynastii, dynastii „slunečních králů“, představoval nejdůležitější pohřební lokalitu staroegyptského státu. Ve třech oddílech je postupně představeno znovuobjevení lokality Abúsír a její dějiny na pozadí historie starověkého Egypta. Poslední a nejrozsáhlejší část publikace se zabývá archeologií Abúsíru, spojenou s místními božstvy, osobnostmi lokality, počínaje panovníky přes členy královské rodiny, zejména významné princezny, důležité hodnostáře, až po obyčejné Egypťany, kteří měli to štěstí a byli pohřbeni v blízkosti hlavního města. Pozornost je věnována také architektuře, od pyramid, přes zdobené až po prosté cihlové hrobky. Publikace se řadí k nejrozsáhlejším textům o Abúsíru vydaným v češtině.
Výpravný katalog v češtině a angličtině je doplňkem unikátní výstavy Sluneční králové, která se konala v Národním muzeu v Praze od 1. září 2020 do 31. září 2021 a mapovala více než sto let archeologického výzkumu lokality Abúsíru egyptskými, německými a českými (do roku 1990 československými) misemi. Obsahuje 139 záznamů o téměř 300 předmětech z období mezi raně dynastickým a ptolemaiovským obdobím, včetně příkladů z královské pohřební výbavy krále Raneferefa z doby pyramidového pohřebiště, sochy kněze Nefera a princezny Šeretnebty z jižního Abúsíru, a také předměty ze sajsko-perských šachtových hrobek. Vzácné objekty výstavy Sluneční králové vyprávějí příběh o starověké egyptské civilizaci a o lidech, kteří ji tvořili, a katalog jejich prostřednictvím mapuje existenci a vývoj lokality Abúsír po dobu téměř tří tisíciletí. The catalogue in Czech and English accompanied the unique exhibition Kings of the Sun that took place at the National Museum in Prague between September 1st 2020 and September 31st 2021 and mapped over a century of archaelogical exploration of the site of Abusir by Egyptian, German and Czech (until 1990 Czechoslovak) mission. It contains 139 entries on almost 300 objects dating between the Early Dynastic and Ptolemaic Periods, including examples from the royal burial equipment of King Raneferef from the pyramid cemetery, sculptures of the priest Nefer and Princess Sheretnebty from Abusir south, as well as items from the Saite-Persian shaft tombs. The objects tell a story of the ancient Egyptian civilization and of the people who formed it, and through them, the catalogue maps the existence and development of the site of Abusir for almost three millenia.
Nová a bohatě ilustrovaná publikace „Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie“ obsahuje výběr 140 nejdůležitějších a nejzajímavějších nálezů za šedesát let působení Českého egyptologického ústavu FF UK v Egyptě a Súdánu. Jak píše prof. Miroslav Bárta v úvodu knihy: „V tomto případě není naším cílem čistě vědecké dílo, mnohem spíše se snažíme zájemcům o starověký Egypt a Súdán ukázat cestu k jejich poznání, a to prostřednictvím českých objevů v severovýchodní Africe.“ Ústav si knihou připomíná nejenom 60. výročí založení ústavu, na tok 2019 připadá i sté výročí zahájení výuky egyptologie v češtině na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
V první části knihy se dozvíme, co se děje s klimatem, a kam až svět může zajít. Svět je propojený a méně bezpečný. Jeho rostoucí populace se v kombinaci s klimatickou změnou stává největší přírodní i sociální silou 21. století. Nevyhneme se zvýšené péči o půdu a les i novým přístupům k hospodaření s vodou a nízkoemisní energetice. V druhé části knihy autoři ukazují, v čem by mohla spočívat resilience naší vlasti či obecně civilizace. Zamýšlejí se nad odolnou ekonomikou, ale také ukazují, že síla společnosti a národa začíná doma v rodině. V době kolabujících systémů a manipulujících médií je zapotřebí pěstovat osobní houževnatost a kritické myšlení. V neklidném světě je obtížné být šťastný, a proto je důležité uvědomit si, kde vzniká a jak mizí pocity rovnováhy a štěstí.
Staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše Autor líčí všední život ve starověkém Egyptě v době jeho nejslavnější historie - v době budování pyramid – na základě dochovaných nekrálovských hrobek z 3. tisíciletí př. Kr. Egypťané věřili, že život na onom světě je podobný tomu pozemskému, a takhrobky byly zdobeny nejen texty, ale i scénami z každodenního života, náboženskými motivy i tematikou vlastního pohřbu. Některé z těchto hrobek patří mezi poklady světového kulturního dědictví. Autor popisuje vývoj takové hrobky v průběhu staletí a nabízí nový pohled nejen na vznik slavné epochy stavitelů pyramid, ale i na její tajemstvím zahalený zánik. Značná část unikátní obrazové dokumentace je zde publikována poprvé.
Published:2008
ISBN:978-80-7185-941-3
Author's genres genres of all author's books
Publication tags from author's books
We use cookies on this website to personalize ads and analyze traffic.