Ve svém posledním předsmrtném díle, v cyklu Zpívající fontána, vzdal František Kubka poctu milované Praze. V devíti romaneskních novelách zpodobnil proměňující se tvář krásného tragického města, jak ji modelovaly dějiny od husitských bouří až po dnešní čas. Vypráví se tu většinou o lásce, zklamané nebo naplněné, a dramatické milostné příběhy jakoby poznamenávaly staré pražské kouty, které měl Kubka obzvlášť rád, a proto si je tu vyvolil za dějiště pro své postavy napůl vymyšlené, napůl skutečné. Vznikl tak jakýsi sentimentální místopis staré Prahy, který potěší jak milovníky historie, tak romantiky.