Ranné teoretické studie a chorobopisy zakladatele psychoanalýzy naznačují konstituování vlivného psychoterapeutického směru. Tématicky různorodé práce (kupř. Charcot, hypnóza, neurózy, obsese, hysterie) v zárodečné formě obsahují řadu atributů vrcholného systému (např. katartická metoda, význam sexuality, sny, symbolika nevědomí). Jednotlivé texty z let 1892 až 1899 přibližují počátek jedné z nejvlivnějších ideových koncepcí dvacátého století.