Poznámky k morfologickému vývoji češtiny

Monografie zkoumá vývoj morfologie češtiny od 14. do 20. století pomocí statistické analýzy českých textů. Zaměřuje se na změny, které osvětlují pozici češtiny v rámci typologie jazyků a mohou tak přispět k pochopení obecných zákonitostí jazykového vývoje. Kniha se postupně věnuje změnám v zastoupení slovních druhů, vnitřní struktuře slov a vlastnostem skloňování a časování v různých obdobích vývoje češtiny, včetně současnosti. Na základě analýzy dat autor argumentuje, že se čeština nevyvíjí směrem k izolačnímu typu, jak předpokládají někteří lingvisté, ale naopak se vrací k aglutinačnímu principu, který byl typický pro praslovanštinu.