Poslední člověk

Bogátiho román Poslední člověk barvitě popisuje stav a jednání inteligentního člověka, který se ocitne osamocen, v těžké chvíli svého života, opuštěn, zdrcen. Tato výborná ukázka psychologie jedince může připomínat Robinsona Crusoa (samozřejmě i volba jména hrdiny leccos naznačuje), či podobné trosečníky. Samozřejmě se dá nalézt magická podobnost s postkatastro­fickými romány, Dnem Trifidů či podobnými dystopiemi, ale Bogáti se dostál nejdál. Použitím jednoho prvku neznámého záření a shodou okolností i nového izolačního materiálu se na světě ocitl jeden osamělý člověk. Hrdina v naprosté izolaci, kterému autor ponechal nepatrnou naději, daleko menší naději, než jaká zůstavala Robinsonovi Crusoemu.