Pohled do dílny

Autorka, významná spisovatelka socialistické orientace, se v této zpovědi zamýšlí nad tím, co ji k psaní vede a jakým způsobem její tvorba vzniká. Přednáška, původně přednesená v roce 1929 v rámci cyklu „Spisovatelé v svém díle“, byla pro druhé vydání upravena a rozšířena. Podle autorky je psaní románů náročná a zodpovědná práce, přičemž jazyk je jejím hlavním nástrojem. „Slova odrážejí charakter a styl autora.“ Inspiraci pro svá díla čerpá vždy z reálného života a z něj si vybírá postavy. Co se týče ideového obsahu, autorka zdůrazňuje, že „umělecké dílo nemůže existovat bez vášně pro spravedlnost“, která má pro ni třídní charakter. Na závěr své tvorbu shrnuje slovy: „V mé próze se odráží má krev, dědictví mého proletářského původu a života plného práce, má láska k pracujícímu lidu a nenávist k těm, kteří na něm parazitují. A protože každá tvorba je bojem, bojuji ve svém díle za revoluci, kterou považuji za jedinou cestu k nové společenské organizaci života a základu nové kultury a umění.“