Poslední Kierkegaardovo dílo, vydávané autorem časopisecky v roce 1855, je jeho nejvášnivější polemikou o pokrytectví některých církevních představitelů a významu a skutečné podobě křesťanství. „Okamžik potrvá v naší literatuře jakožto nejvlastnější a rozhodný čin Kierkegaardův, poněvadž podává nejkratší a nejsevřenější formou, co myslil a chtěl.“ (G. Brandes)