Výrazem významové proměnlivosti a neuchopitelnosti látky se Kolářovi stala metoda variací, zpracovávajících totéž téma různým způsobem. Charakterizuje v ní neustálý střet mezi „nízkým“ a „vysokým“, a to jak v tematické, zážitkové, tak v rovině jazykové, přičemž markantní je převaha „nízkého“, jež představuje ažnestvůrný svět lidského zla a bídy. Využíváním různých jazykových rovin vytváří Kolář svérázné literární koláže.