Moje (tak trochu) dočasná chůva

Nechci si o chůvě dělat iluze. Je tu jen na čas, krátká epizoda v mém životě. Ale je to poprvé, co si můj syn někoho opravdu oblíbil, a to je důležité. Rozhodl jsem se, že se k ní nebudu příliš vázat. Vždycky jsem byl flexibilní a uměl se přizpůsobit. Takže jsem se musel smířit s tím, že mě každý večer doma čeká krásná žena. Samozřejmě jen dočasně. Můj syn si zaslouží stabilitu, ne něco pomíjivého. Nechci mu slibovat šťastnou rodinu, když nevím, jestli to vydrží. Protože i přes její nevinný pohled a roztomilou nesmělost by skončila stejně jako všechny ostatní. Vždycky najdou důvod odejít. Proto upravuji svůj plán. Možná jsem o ní přemýšlel jinak, než bych měl. Ale rozhodně se do ní nezamiluju. A pokud se přece jen stane, že ano, budu to popírat, dokud mi srdce úplně neztuhne.