Jako „modlitební knížka ďáblova“ byla charakterizována tato sbírka básní B. Brechta, ve které – říká překladatel – erotické výstřednosti, vraždy a cynické zhrdání dobrými mravy stojí v bezprostředním sousedství nesentimentálního citu a spontánní laskavosti, nevybíravý protiměšťácký pamflet je vedle pronikavého přírodního dojmu, odrhovačka vedle lyrické prózy.