Dějiny matematiky ve starověku

Dějiny matematiky probirá autor od vzniku matematických pojmů a sleduje její vývoj u Egypťanů, Babylóňanů, Féničanů, Židů, Mayů, Inků a Aztéků. Zvláštní kapitoly věnuje matematice ve starověkém Řecku, v helénistických zemích a v zemích římského impéria. Všímá si matematiky v Itálii za Ostrogotů a ukazuje, jak v římsko-latinské kultuře upadaly matematické znalosti a objevovaly se chybné postupy různých výpočtů. Proti tomuto úpadku vyzvedá matematické myšlení v antickém Řecku, kde byla podrobně rozpracována teorie kuželoseček, kde vystupuje Eukleidova axiomatika a Archimédovy metody výpočtů různých geometrických útvarů, mezi nimi i konoidů a sféroidů.