Příběh mladšího bratra

Historický román zasazený do období největšího rozmachu křížových výprav. Vladislav II. obdržel královský titul od císaře Fridricha Barbarossy, avšak tento titul nebyl dědičný, což znamenalo ztrátu českého trůnu pro jeho syny Bedřicha a Přemysla Otakara. Během následujících dvou desetiletí se oba bratři snažili otcovo království obnovit, což je vedlo k válkám s dalšími příslušníky rodu Přemyslovců, bojům v Itálii po boku císaře a účasti na křížové výpravě do Svaté země. Příběh budoucího českého krále Přemysla Otakara I. se odehrává v době neustálých sporů o český trůn mezi přemyslovskými knížaty. Přemysl, jako čtvrtý syn krále Vladislava, měl k trůnu původně daleko, ale společně se svým bratrem Bedřichem, českým vévodou, se zapojil do boje o otcovu moc, kterou dočasně uchvátil kníže Soběslav s pomocí Fridricha Barbarossy. Císař Fridrich usiloval o nadvládu nad celou křesťanskou říší a s českými rytíři vítězil v italských válkách proti papeži. Přesto se snažil rozdělit Čechy a Moravu na říšská knížectví, aby je lépe ovládal. Jeho plány se mu nikdy nepodařilo uskutečnit, a to díky Bedřichově prozíravosti, na kterou Přemysl nezapomněl. Přemysl se s českými rytíři vydal na křížovou výpravu do Svaté země po boku císaře, kde se bojovalo o moc s ještě větší zuřivostí než v Evropě. Bedřich zemřel ještě před začátkem výpravy, a Fridrich Barbarossa o rok později v Anatolii. Křížová výprava tak ukončila příběh mladšího bratra a otevřela Přemyslovi cestu k získání královského titulu.