Zlá hodina

Zlá hodina z roku 1962 představuje experimentální fázi tvorby Gabriela Garcíi Márqueze, jakýsi předstupeň k jeho pozdějšímu mistrovskému dílu Sto roků samoty. Příběh se odehrává na vesnici, kde se v noci na dveřích domů objevují anonymní hanopisné zprávy odhalující soukromá tajemství obyvatel. Tyto pomluvy mají však vážné následky, neboť potvrzení jedné z nich vede k tragédii. Stejně jako v dalších Márquezových románech se i zde prolínají politické motivy, byť jen naznačené. Zlá hodina je dílo s tichým, ale hlubokým filozofickým a morálním podtextem, v němž zdánlivě bezvýznamné letáky rozvracejí klid života na kolumbijském venkově – prostředí, které Márquez dokáže brilantně oživit a naplnit rozmanitými postavami. Přestože se neřadí mezi autorovy nejznámější knihy, osloví především příznivce magického realismu. Nyní vychází Zlá hodina v češtině jako dvacátý jazyk, ve kterém je k dispozici.