Rakousko-Uhersko sice nevlastnilo žádné kolonie, přesto se zajímalo o některé oblasti mimo Evropu, včetně Dálného východu, kam už v 18. století pronikali obchodníci z habsburské monarchie. Do Asie se však dostalo poměrně pozdě. Od konce 19. století se Dálný východ stal místem rostoucího mezinárodního napětí, což ovlivnilo rakousko-uherskou politiku spíše nepřímo – ruská pozornost se soustředila jinde, konkrétně na Balkán. Přesto Vídeň posílila své zastoupení v Asii, uvažovala o námořní základně v Číně, zasáhla do potlačení Boxerského povstání a získala obchodní koncesi v Tiencinu. Po roce 1900 se zlepšily obchodní vztahy s Japonskem a úspěchy Škodových závodů naznačovaly potenciál pro rozvoj obchodu s Čínou. S vypuknutím první světové války se však situace změnila – Japonsko i Čína se přidaly na stranu Dohody a rakousko-uherské působení v Asii skončilo. Tato publikace se bude zabývat charakterem vídeňské politiky v této oblasti a aktivitou rakousko-uherských firem na tamních trzích.