Za Boha a národ

„Já na frontě… šel jsem do útoku! Víte, co je to takový útok! Letadla, kulomety, hurá! Bili jsme bolševiky, eh, co říkám, fašisty, a na to, jestli máme horečku, jsme se nedívali!“ S určitým zjednodušením lze říci, že v době před rokem 1989 česká veřejnost vnímala slovenskou válečnou minulost především skrze tento známý výrok majora Halušky z StB. K tomu výrazně přispělo to, že režimní historici o bojích slovenské armády za druhé světové války, zvláště na východní frontě, raději mlčeli. A pokud už se o nich zmínili, nabízeli povrchní a nepřesné popisy, které byly silně ovlivněny ideologií. Tato situace přirozeně vedla k mnoha spekulacím. Válečná historie slovenského letectva se tak ztratila pod nánosem legend, mýtů, polopravd a lží. Přesto, nebo právě proto, tato malá, ale elitní složka každé armády, přitahuje pozornost historiků, badatelů i odborníků. Za posledních šestnáct let po roce 1989 bylo o ní publikováno mnoho studií, a to nejen v češtině a slovenštině, ale také v angličtině, francouzštině, němčině, ruštině, polštině a dokonce i v japonštině. Většina publikací jsou obecné historické práce nebo fotografické knihy. Osobní příběhy významných slovenských letců, včetně těch, kteří se stali stíhacími esy, však zůstávají stranou zájmu. Kniha Za Boha a národ se zaměřuje právě na ně. zdroj: www.svetkridel.cz