Říkali jim Španěláci

Ve Španělsku bojovalo za Mezinárodní brigády přes 2200 Čechoslováků. Tvořili osmý nejpočetnější zahraniční sbor, hned po dobrovolnících z Francie, Itálie, Polska, USA, Německa, Jugoslávie a Belgie. Pro svůj odkaz byli často nazýváni „španěláci“. Ačkoliv je to mohlo navést k myšlence, že jejich životy byly podobné, ve skutečnosti byly osudy těchto lidí v bouřlivém 20. století velmi rozmanité. Většina těch, kteří válku ve Španělsku přežili, se po druhé světové válce a pobytu v nacistických věznicích a koncentračních táborech vrátila do Československa, kde se budoval lidově demokratický režim. Mnozí z nich byli členy komunistické strany a brzy se stali její oporou. Z celého spektra osudů „španěláků“ jsme vybrali čtyři – tři české a jeden slovenský, a to především komunistické. Jejich příběhy jsou výjimečné, ale zároveň typické pro zkušenosti mnoha dalších veteránů ze Španělska: dramatické a plné zvratů. Bohuslav Laštovička, Ladislav Holdoš, Josef Pavel a Osvald Závodský – jména, která známe. Ale známe je skutečně?