Osud českých vojáků v březnu 1939, kteří projevili vysokou morálku během maďarského útoku na Podkarpatskou Rus, odtržení Slovenska a následné německé okupace, byl po dlouhou dobu opomíjen nebo zkreslován. První pokusy o jeho důkladné historické zpracování byly zmařeny nejprve nacistickou okupací a později politickými změnami v roce 1948. Historik Ota Holub se o toto téma znovu pokusil po patnácti letech, ale kvůli nedostatku archivních záznamů musel spoléhat především na vzpomínky pamětníků a čelit jazykové bariéře při studiu maďarských zdrojů. Zásadní posun vpřed přinesla až konfrontace s maďarskými prameny a náhodný objev dodatečných válečných deníků 12. divize generála Olega Svátka, popraveného nacisty. Díky tomu se podařilo významně rozšířit poznání o této zajímavé kapitole českého vojenství a umožnit současným historikům Vojenského historického ústavu napravit nedokončenou práci svých předchůdců.