Kniha se zabývá českou středověkou kulturou knih a jejími nosiči – rukopisy a prvními tištěnými knihami, inkunábulemi. Zkoumá celý životní cyklus knih, od jejich vzniku psaním a tiskem, přes užívání až po sběratelství. Hlavní pozornost věnuje latinským knihám z území českých zemí od 9. do 16. století, tedy do doby, kdy tisk začal dominovat. Kniha sleduje nejen vznik knih, ale i to, jak byly vnímány a přijímány ve společnosti. Popisuje, jak se knižní kultura postupně přesouvala mezi různými společenskými vrstvami, jak se rozšiřoval a měnil výběr žánrů a jak se k původně převládající latině přidávaly texty v českém jazyce. Poslední kapitola se podrobně věnuje iluminovaným rukopisům a proměnám jejich malířské výzdoby v průběhu staletí. Představuje tvorbu nejvýznamnějších iluminátorů, a to jak v době ovlivněné zahraničím, tak v období, kdy česká knižní malba dosáhla svého vrcholu a inspirovala okolní země. Kniha obsahuje přes 250 barevných obrázků z více než padesáti knihoven a archivů z České republiky i ze zahraničí.