Tygře, tygře, žhavě žhneš

Tygře, tygře planoucí, v temném lese v noci, kdo stvořil tvou děsivou krásu mocnou rukou? Básně Williama Blakea si zachovávají sílu a aktuálnost i po staletích od jejich vzniku. V Americe inspirovaly generaci Beatníků, v Čechách ho obdivovali Julius Zeyer a Josef Váchal, a jeho Tygra dokonce zpívala skupina The Plastic People of the Universe. Pod zdánlivě jednoduchou formou dětských říkanek se skrývají hluboké psychologické a etické otázky, které zůstávají relevantní i dnes. Tato sbírka, Tygře, tygře, žhavě žhneš, vychází z překladů Zdeňka Hrona, které byly poprvé publikovány v knize Napíšu básně kytkám na listy (Paseka, 1996).