Nakladatelství Twisted Spoon Press z Prahy, specializující se na vydávání děl českých a slovanských autorů v angličtině, přináší tuto knihu. Jedná se o dopisy, které Bohumil Hrabal (1914–97) psal mezi lety 1989 a 1991 Dubence (April Gifford), ale nikdy je neodeslal. V nich Hrabal zachycuje významné události těchto let, často pohledem z oken svých oblíbených hospod. Svým typickým, rozvláčným a proudem vědomí psaným stylem, který z něj učinil jednoho z klíčových autorů a inovátorů poválečné evropské literatury, Hrabal podává humorný a zároveň dojemný pohled na život v Praze za nacistické okupace, komunismu a krátkodobé euforie po revoluci roku 1989, kdy se zdálo, že je možné vše, dokonce i růžové tanky. Text je prokládán útržky vzpomínek na cesty do Británie – kde se snažil navštívit všechna místa zmiňovaná v Eliotově „Pustině“ – a do Spojených států, kde se ocitá v oblíbených místech Dylana Thomase a srovnává tamní servírky s těmi pražskými. Výsledkem je mistrovské spojení osobní historie a volných asociací, podané prozaicky silným a zároveň poetickým jazykem.