Kniha se zabývá životem a stylem výstředních swingových tanečníků, známých jako „potápky“ a „bedly“, v době druhé světové války. Představuje první důkladnou studii této rané české mládežnické subkultury, která prostřednictvím záliby v angloamerické kultuře vyjadřovala nesouhlas s nacistickou okupací. Tato generace tak položila základy pro pozdější hudební směry a s nimi spojené subkultury, jako byli rokenroloví „páskové“ nebo bigbítoví „máničky“. Autor na základě rozsáhlého výzkumu dokazuje, že swing byl v té době významným fenoménem pro českou mládež.
Kniha analyzuje nejen vzhled a chování českých swingových tanečníků, ale také srovnává jejich subkulturu s podobnými hnutími v USA (zootsuiteři), Francii (zazous), Německu (Swingjugend) a Rakousku (Schlurfs). Zkoumá také odpor, který swingové tance vyvolávaly ve společnosti, a represivní opatření proti nim v protektorátu. Autor se věnuje i postoji nacismu k jazzové hudbě a pronásledování hudebníků a fanoušků v Německu. Kniha se zamýšlí nad tím, proč nacisté v protektorátu tolerovali swing více než ve vlastní zemi.
Dílo Petra Koury je tak nejen pohledem do života české mládeže za války, ale i kulturně-historickou studií fenoménu, který se stal součástí moderních dějin. Kniha obsahuje bohaté fotografické materiály a předmluvu napsal Josef Škvorecký.