Historik Petr Koura ve své knize zkoumá, jak se československá společnost po druhé světové válce vyrovnávala s dobou nacistické okupace. Analyzuje, jak se klíčové události protektorátu připomínaly, ale také jak byly v následujících desetiletích zkreslovány a využívány pro ideologické účely. I když Pražské povstání znamenalo konec Protektorátu Čechy a Morava, jeho dějiny tím neskončily. Koura se zaměřuje na to, jak období protektorátu žije dál v české společnosti dodnes. Již v prvních dnech po osvobození začaly vznikat památníky obětem Květnového povstání a současně se rozvíjela diskuse o tom, kdo má být považován za hrdinu – diskuse, která měla pro některé zúčastněných tragické následky. Kniha formou esejů sleduje, jak politické režimy v průběhu času ovlivňovaly a deformovaly vzpomínky na okupaci a jak hluboce je toto období zakořeněno v české kolektivní paměti.