Stará panna

Základní děj románu, soupeření dvou nápadníků o ruku majetné ženy, slouží Balzacovi k detailnímu zobrazení života v provinčním městě ve 20. a 30. letech 19. století. V této době se šlechta, oslabená po Napoleonově pádu a před červencovou revolucí, ocitá pod rostoucím tlakem vzestupující buržoazie. Osudy dvou z mužů, kteří usilují o ruku hlavní hrdinky, to názorně ilustrují. Rytíř de Valois, zchudlý šlechtic, si udržuje prestiž díky svému původu, přestože žije na úkor místní smetánky. Jeho konkurent, du Bousquier, je typický zástupce buržoazie té doby. Zbohatl během revoluce jako dodavatel pro armádu, dále se obohatil sňatkem a chytře investuje do průmyslu a obchodu. Závěr osudů obou mužů je symbolický: rytíř de Valois umírá poražen jak v lásce, tak ve společenském postavení. Du Bousquier je naopak vnímán jako ctihodný občan, kterému Alencon vděčí za to, že se podílel na rozvoji průmyslu a přiblížil tak region moderní civilizaci. Doslov napsal Josef Kopal.