Kniha Nicolaie Lilina je poutavý autobiografický příběh o podněsterských Urkách, komunitě lidí, kteří byli ve 30. letech 20. století násilně přesídleni do oblasti Moldavska, ale stále si uchovávají silné vazby na svůj původní sibiřský životní styl. Autor, prostřednictvím vyprávění o své vojenské službě v Čečensku, čtenáře provází vzpomínkami na své dětství a dospívání v Benderu. Postupně odhaluje specifické zákony a zvyky této sibiřské zločinecké komunity. Prostřednictvím příběhů o prvním noži, prvním vězení a prvním boji, Lilin ukazuje zvláštní hodnotový systém Urků, kteří i přes svůj kriminální životní styl ctí řadu neobvyklých morálních pravidel.