Rabín a čarodějnice

Židé, stejně jako každý národ, mají své vlastní pohádky a pověsti. Většina z nich se dědí ústně, předává se z generace na generaci. Jak uvádí Singer v úvodu ke své sbírce „Rabín a čarodějnice“, některé příběhy slyšel od své matky, která je zase slyšela od své matky a tak dále. Singer tyto příběhy přepracoval a některé si sám vytvořil. Všechny tyto příběhy vycházejí ze života plného fantazie a představivosti. Židovské pohádky a vyprávění se vždy točí kolem lidí, Boha a lásky. Často v nich najdeme kontrastní postavy – chudé a bohaté, hloupé a chytré, věřící a nevěřící – a boj mezi těmito protiklady. Stejně jako v mnoha pohádkách, i zde nakonec zvítězí dobro nad zlem, a to bez ohledu na to, zda je vítězem bohatý, chudý, chytrý nebo hloupý, věřící nebo nevěřící. Dobro a zlo nesou v sobě samotní lidé a jejich činy, nikoli jejich vlastnosti. Důležitou postavou bývá rabín, který funguje jako rádce a pomocník pro členy obce, podobně jako šaman nebo kouzelník. S pomocí Boží pomáhá lidem rozlišovat mezi dobrem a zlem. Příběhy Židů jsou plné zbožnosti, snahy o dobro a úcty k vědění, ale také smyslu pro humor a schopnosti sebereflexe. Singer věří, že právě tato schopnost se smát sama sobě je klíčem k pravé moudrosti.