Alex Portnoy, protagonista Rothova románu, vyrůstal v židovské rodině ze střední třídy. Trpí vnitřním konfliktem, kdy silné morální a soucitné pocity neustále narážejí na intenzivní, často neobvyklé sexuální touhy. Tato adolescentní posedlost sexem ho provází i v dospělosti a on se svěřuje se svými problémy psychoanalytikovi. Zároveň se zoufale snaží vymanit z vlivu své rodiny. Jeho vzpoura však vyvolává pocity viny a studu, protože odpor k rodičům, které vnímá jako zdroj svého špatného svědomí, se mísí s hlubokou synovskou láskou. Román, ač se zabývá vážným tématem, je považován za jeden z nejvtipnějších a nejzábavnějších děl americké literatury. Vypráví ho sám Portnoy, který se popisuje jako „sebevědomý a neurotický Žid“, a jeho vyjadřování je otevřené, až vulgární. Tato obscénnost však není samoúčelná; autor sám řekl, že jeho hrdina „je sprostý, protože touží po spáse“.