Kniha zkušeného autora literatury faktu navazuje na jeho předchozí dílo *Žraloci císaře pána* a sleduje osudy českých námořníků od vzpoury v Boce Kotorské v únoru 1918 až po zrušení československého námořnictva v roce 1921. V místech jako Terst, Pula nebo Šibenik prožívali naši předkové náročnou službu v době první světové války, rozpolceni mezi loajalitou k císaři a odporem k monarchii. I po válce zůstaly osudy Čechů sloužících v rakousko-uherském loďstvu, kde jich nosilo námořnické čepice K.u.K. Kriegsmarine několik tisíc, zajímavé. Stejně tak je dosud málo známá jejich role při vzniku a obraně Československa. Málokdo ví, že první českou bojovou jednotkou v Praze 28. října 1918 byla setnina českých námořníků, kteří se podíleli i na obsazení Chebu a tím položili základy československého vojenského letectva. Po návratu z Jadranu, kde pod českou vlajkou vypluly i bitevní lodě Radetzky a Zrinyi, se řada námořníků zapojila do bojů s maďarskými bolševiky na Slovensku. Zcela neznámá je i existence námořního oddílu československých legií ve Vladivostoku, který sváděl úspěšné boje s bolševiky na Volze, Angaře a Bajkalu, a také námořní transport více než padesáti tisíc legionářů do vlasti. Tato kniha přináší čtenáři poprvé ucelený pohled na bohaté námořní tradice našich předků.