Past na Bonaparta 1805

Císařské vojsko bylo poraženo a vytlačeno z Nizozemí i ze zemí na levém břehu Rýna. Svatá říše římská se hroutí pod tlakem nových revolučních myšlenek, a němečtí panovníci s Napoleonem spolupracují, přičemž se soustředí především na zisk církevního majetku. Na ústupující pozice náboženství nastupují nacionalismus a liberalismus. Odpor proti Napoleonově vládě slábne, dokonce i císař František II. se zaměřuje pouze na obranu. Přestože arcivévoda Karel dosáhl menších vítězství, císařské armády byly po porážce v roce 1800 vytlačeny z Německa i z Itálie. I církevní hodnostáři se snaží získat přízeň nové moci. O záchranu Svaté říše a církve se stará jen málo lidí – arcivévoda Karel, papež Pius VII., mladý Metternich a další. Ti si uvědomují, že pouhé vojenské vítězství nad Napoleonem nestačí. Klíčem k obnově je změna v myšlení lidí. Žádný tajný plán nemůže uspět bez Boží pomoci. Je zapotřebí zázrak, jinak čeká Evropu temná budoucnost. A samozřejmě, je třeba se zbavit i samotného Napoleona. Blíží se rozhodující rok 1805.